Život v Česku se každoročně prodlužuje, a to i o několik měsíců. Zatímco před čtvrt stoletím měli šedesátiletí muži šanci dožít se zhruba necelých 75 let a jejich vrstevnice asi 79 let, loni to u šedesátníků bylo víc než 79 let a u stejně starých Češek pak víc než 83 let. Vyplývá to z posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle dat se délka života v jednotlivých místech republiky ale výrazně liší.
Není novinkou, že seniorů v Česku postupně přibývá. V roce 1989 tvořili lidé nad 65 let 12,5 procenta obyvatel, loni 17,4 procenta. Celkem tak v zemi žije 1,83 milionu pětašedesátiletých a starších osob. V polovině století by to mohlo být až 3,3 milionu. Senioři a seniorky by tak mohli představovat až 30 procent populace.
Ženy se dožívají vyššího věku než muži. Podle údajů ČSÚ v roce 1989 šedesátiletí Češi měli před sebou 14,9 roku. Naděje dožití stejně starých Češek byla tehdy 19,2 roku. Na tuto hodnotu se muži za čtvrt století dostali. Délka života šedesátníků se tak prodloužila o 4,3 roku. Šedesátnice měly loni šanci dožívat se 83,3 roku. Naděje jejich dožití se zvýšila za 25 let o 4,1 roku.
Podle statistik se naděje dožití v jednotlivých místech republiky výrazně liší. Rozdíl někde představuje i víc než pět let. Zatímco v období 2009 až 2013 měly pětašedesátileté ženy třeba v Novém Městě nad Metují či v Bystřici pod Hostýnem před sebou v průměru 21,3 roku, v Bílině jen 16 let, v Litvínově 16,4 roku a v Kadani 16,9 roku. Pětašedesátnice z Brna se mohly v průměru dožít 85 let, v Jihlavě, Kuřimi či Šlapanicích 85,1 roku a v Poličce 85,5 roku. V Aši naděje dožití pětašedesátiletých žen dosahovala 17,1 roku.
V období 2009 až 2013 měli pětašedesátiletí muži podle statistiků naději dožití v Novém Městě nad Metují 17,5 roku, v Pardubicích 16,7 roku, v Praze 16,6 roku či v Tišnově 16,5 roku. V Kadani a ve Vítkově v Moravskoslezském kraji to bylo ale jen 13,2 roku, v Orlové 13,5 roku, v Konicích v Olomouckém kraji 13,6 roku, v Tachově a v Bílině 13,7 roku a v Karviné 13,8 roku.
Za prodlužováním života vidí odborníci nejen rozvoj medicíny, ale hlavně změnu životního stylu, odpovědnější přístup k vlastnímu zdraví, lepší potraviny i čistější životní prostředí.
