Televizní večerníčky, které právě slaví padesát let, mohou techniku klasických loutek, tedy magii "divadla na nitích", spolehlivě přenést na obrazovku, myslí si ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Její divadlo má na kontě čtyři takové projekty, z nichž ten první, ještě černobílý, vznikl už v roce 1972.
"Je to pro mě nostalgická záležitost a stále doufám, že ho jednou televize nasadí jako jakési retro," řekla Štáchová. Pak podle ní vznikla i jedna delší a jedna kratší série barevných večerníčků.
"Pak jsem už sama bez Miloše Kirschnera natočila v roce 2003 Hurvínkův rok. Až na tu první sérii se všechny čas od času vysílají. Jsem ráda, protože díky tomu se na Hurvínka, Spejbla, Máničku a další mohou dívat děti, které se k nám do divadla nedostanou," uvedla. Všechny mají německou verzi, televize v německy mluvících zemích je uvádějí a prodávají se tam na DVD.
Podle Štáchové tyto dětské série, byť vznikly před mnoha lety, neztratily na rytmu. "Zatímco některé věci stárnou, v tomto případě to neplatí. A přitom dnešní děti jsou oproti těm minulým trošku zrychlené, ostatně jako my všichni. Jsou klipovější, potřebují informace hned, rychle, okamžitě, vyžadují změny nálad i prostředí. Tyto loutkové příběhy ale udrží jejich pozornost dodneška," podotkla.
Z kouzla "loutkové magie" vychází podle ní i nejnovější projekt - šedesátidílný cyklus Angličtina s Hurvínkem. Vznikl o prázdninách pro Českou televizi a na scénáři spolupracoval British Council.
