Blíží se léto, a tak bylo třeba objednat si zahraniční dovolené. Mačkání počítače je jen pro zlost. Pravda v nich je jako v bývalém Rudém právu – jen to bílé! Inzerované zájezdy byly zrušeny – třeba prý v zahraničí chybí postele.
Pokračoval jsem kontrolou pasu. Ještě, že jsem to udělal. V tom mém už skončila desetiletá platnost.
Vypravil jsem se pro nový na obvodní úřad. Po obědě tam nebylo moc lidí. Čekalo se v pořadí asi hodinu. Horší bylo se dívat po jiných čekajících, měli tak ošklivé tváře, že jsem si připadal jako v pavilonu opic!
Když jsem přišel na řadu, čekala na mě mladá a pohledná státní úřednice. Začali jsme mým občanským průkazem, tam už nově nemám jméno pro mě neznámého německého sudeťáka.
Při plynulém povídání si mě vyfotografovala. Pak přišlo 12 otisků prstů. Fotografování oční duhovky ale nechtěla. Nevyžadovala ani krevní skupinu, ani obvod pasu. To vše prý bude až později. Dokonce mi nenabídla ani očipování.
Za vše jsem zaplatil 600 korun. Teď jsem v očekávání – výdeje nového.
I tímto úřadováním snad brzo dostihneme Ameriku.
