Bylo 30. dubna 1963, předvečer 1. máje. Už ani nevím, proč, ale rozhodla jsem se jít do kina, sama, což nebývalo u mě obvyklé. Co hráli za film, to už si taky nepamatuji. Ale vím jistě, že vedle mě seděl pohledný kluk. Když kino skončilo, kluk se ke mně připojil a dal se do řeči, pozval mě na druhý den na rande. Bylo mi krásných 15 let a kluk se mi moc líbil, tak jsem pozvání přijala.
Na druhý den jsem se po povinných májových oslavách těšila na příjemného, hezkého kluka, ale taky jsem měla trochu strach, přece jenom, takové rychlé seznámení bylo trochu nedůvěryhodné.
Ale nemusela jsem se bát, setkali jsme se, on se jmenoval Franta, byl odněkud ze severu, myslím z Mostu, a v Plzni se učil ve Škodovce, jako tenkrát mládež skoro z celé republiky.
Šli jsme spolu rozevlátým, rozkvetlým městem, bylo nádherné počasí, ptáci zpívali, až jsme došli k rozlehlému parku, který se prostírá už mimo střed města. Moc lidí se tam nevyskytovalo, tak jsme usedli na jednu z volných laviček a povídali si o všem možném, když on najednou se ke mně naklonil a políbil mě. Sotva jsem popadala dech, byla to moje první opravdová pusa od kluka a já ji dostala právě na 1. máje.
S Frantou jsme se ještě několikrát viděli, nějaká ta pusa ještě padla, ale to bylo vše.On tenkrát ani netušil, jaký mezník to byl v mém životě. Když se dnes dostanu do těch míst, vždy si vzpomenu, jak jsem tady, v tom parku, tenkrát dostala na 1. máje první polibek.
Tak krásný 1. máj přeji všem!
