Dost často navštěvuji příhraniční cizinu - Německo, Rakousko a další země. Hned v první vesnici či městečku vás zaujme upravenost, čistota a okna plná muškátů. Je to tam běžné, myslím, že se ani nemusí vyhlašovat soutěž "Vesnice roku" a podobně, prostě, lidé si váží místa, kde žijí.
Před mnoha lety jsem s dcerou byla na rekreaci u Berlína, chtěly jsme též navštívit Postupim. Jely jsme tam linkovým autobusem, vesnicemi. A pojednou dcerka vykřikla: Mami, to je hezké! A opravdu: Každá čekárna na zastávce byla vymalována krásnými obrázky (zřejmě dětmi z lidových škol umění). Rozsadily jsme se a při zpětné cestě si místa vyměnily, to, abychom obě ty krásné zastávky viděly.
A zastávky u nás? Však víme, škoda mluvit! Lidi, mějte aspoň ty muškáty v oknech, tam je - snad - nikdo nezničí.
