Pardubice, město Velké pardubické a hlavně perníku. Památek po celém městě bych našla hodně. Začátek v informačním centru a hned vedle Zelená brána, kostel sv.Bartoloměje, o kousek dál kostel Zvěstování P. Marie. A v neposlední řadě zámek s Východočeským muzeem a Tyršovými sady. Výstavy obrazů, skla, květů jiřinek, zbraní, mincí i přírody, historie trempů a starých pohlednic v historických sálech. Na zdech vykukují původní malby. Jedním slovem - krása.
Pozvání do perníkové chaloupky pod Kunětickou horou, vzdálené jen 7 km od Pardubic, se nedalo odolat. Stejně nám prší, město necháme na slunný den a jedem do chlaloupky za pohádkou.
Perníková chaloupka jako v pohádce. Původně lovecký zámeček z roku 1882 a slouží jako MUZEUM PERNÍKU.
Před chaloupkou čeká mašinka, která jezdí na Kunětickou horu a zpět. V chaloupce najdeme hned několik komnat. V informační kanceláři Děda Vševěda zakoupíme vstupenku, ale i suvenýry a turistické známky. Projdeme kolem vězení pro zloděje perníku, kde si můžeme změřit tlustoměrem sílu prstu: 1.párátko, 2.hubeňour, 3.skoro zralý, 4....do pece. Potom Medovým královstvím, Tajuplným lesem, až dojdeme k Perníkářské dílně paní Ježibaby. Zde nám sama Ježibaba ukáže, jak se perníčky vytlačují do forem.
Pokračujeme do Ježíškova nebe a nakoukneme do Pekla pod perníkovou chaloupkou. A koho si čerti nenechají v pekle, projde do cukrárny Červené Karkulky, do Otesánkovy mlsárny a dál do Útulny u všech čertů. Majetní návštěvníci si mohou zakoupit perníkovou chaloupku i s pozemkem. Ihned je jim vydáno Perníkovou matrikou číslo popisné a originální výpis z Katastru nemovitostí a mohou se zařadit do perníkové vesničky mezi obyvatele. Celou cestou nám Ježidědek vypráví pohádku o hodné Ježibabě a zlobivých dětech, které si bez dovolení vlezly na střechu, nepoprosily o kousek perníku a ani nepozdravily. Proto se na ně rozlobila. Ježidědek svou pohádku vždy upraví podle věku návštěvníků. Pro dospělé má připravenou trochu jinou pohádku, ale nám se více líbila ta dětská.
Kunětická hora je jen 500 metrů od Chaloupky. Je to vlastně Rumburakův hrad. V sálech na nás čekaly kostýmy a rekvizity z filmu Arabela. Určitě stojí za podívání s dětmi i bez nich.
Snad atmosféru dodají fotky. V perníkové chaloupce se fotit nesmí, a tak dokument není. Ale na jejich stránkách by se nějaký ten perníček našel - ale pozor!! Číhá tam Ježibaba a čeká, kdo si zapamatoval, co se smí a co se říká, když něco chceme. No přece- KOUZELNÉ SLOVO- tak jednoduché.
A o tom, proč se říká "zač je v Pardubicích perník" , výrobě a vzniku perníku zase někdy jindy.
