Je všední den, devět hodin ráno. Přicházím na trolejbusovou zastávku v místě bydliště. Uprostřed zastávky trůní opuštěné osobní auto. Mrholí, ale pod ním je sucho. "Už tu bude asi dlouho," myslím si. Ptám se v blízké trafice a dozvídám se, že už od čtyř hodin. Kvůli němu zastavují všechny trolejbusy mimo zastávku.
Vytahuji mobil a volám na městskou policii. Na má slova, že zapomenuté auto uprostřed zastávky ohrožuje bezpečnost silničního provozu, se dozvídám: "Policie zřejmě v noci načapala někoho pod vlivem."
"A proč auto zůstalo uprostřed zastávky?" ptám se já.
"Protože řidič s ním už nesmí ujet ani metr a může si jej vyzvednout teprve, až vystřízliví", zněla jednoduchá odpověď.
"A paní, proč vůbec voláte k nám a ne přímo na policii."
"Vy víte, na koho se konkrétně obrátit," zní moje odpověď. "Zavolejte tam, prosím, sám. Děkuji".
Vracím se za dvě hodiny. Auto nikde.
"Jakým způsobem zmizelo?" napadá mě. Probírám varianty.
a) Policie jej nechala odtáhnout.
b) Řidič již není pod vlivem.
c) Vysublimovalo.
d) Odjelo samo, zastávka je s kopce.
e) …………
