Tato neděle nebyla zrovna ideální na vycházku - minus sedm a větrno. Co ale naplat, klouby jsou potřeba kapičku po vánočním gaučinku protáhnout.
Sluníčko svítí úplně někde jinde než jsem já, tak fotečky nebudou moc nekvalitní, ale co, jako dokument snad postačí. Cestou ne-cestou, polem ne-polem, jde se na to!
Pro dnešek to vezmem zkratkou. Kousek cestou, pak přes pole, přesně tam, kde byla ekologická katastrofa. Navrtané potrubí. Je stále pod dozorem. Tady je ještě stanoviště pro kontrolní vrty. V lese, hned v blízkosti štičího rybníka, vrty pro sondy na odebrání vzorků. Jsou to už dva roky a stále je tato část přírody kontrolována.
A to už pokračujeme lesem, tentokrát vrchem. Krásný pohled dolu na zamrzlý rybníček, pak velký rybník, jménem hajdovský, nevelký bývalý lom upravený na krásné posezení u ohně. Poslední, cihlářský rybník, už je hned za městem. Kačky jsou v ledové vodě (brr) a na druhé straně rybníka několik kluků bruslí na krásně hladkém ledě. No, ještě moc mrazu nebylo, moc bych tomu ledu nevěřila.
Parkem okouknem jen střechu zimního stadionu a kolem sochy Karla Havlíčka projdeme dál. A to už máme asi osm kilometrů v nohách, a protože fouká, domů se svezem autobusem.
Nelituji. Procházka i v nevlídném počasí byla moc hezká.
