Toto nádraží má velice dramatický zrod. Obyvatelé a radní osady, kudy měla vést železnice, plánovanou smradlavou Severní Ferdinandovu dráhu odmítli a stěžovali si až u císaře. Ferdinandova dráha proto odkoupila od polské hraběnky Marie Rudnické bažinatou část panství o tři km dále a pokračovala se stavbou. Počátkem roku 1847 zde byla postavena původní staniční budova a první vlak, směřující z Vídně do Lvova zde zastavil 1.května 1847. Místo se časem stalo jednou z nejdůležitějších křižovatek v Rakousku-Uhersku, kdy se v něm křížily tratě z Vídně do dnešního Polska s tratí do Berlína a Košic. Koleje přitáhly průmysl a kolem železnice vzniklo nové město. Ještě před dvaceti lety zaměstnával zdejší obří průmyslový podnik čtyři tisíce pracovníků.
Současná novorenesanční podoba nádražní budovy je z přestavby v letech 1902-1904. Objekt je zapsaný na seznamu českých kulturních památek. Nádraží bylo v roce 2004 s citem zrekonstruováno, např. na nástupištích zůstalo původní zábradlí. Ve štukové výzdobě nádražní budovy se mnohokrát opakuje okřídlené železniční kolo. Motiv kola se dostal i do znaku města.
Z prostorné nádražní haly se před lety podařilo vymýtit bezdomovce a loni přibyla veřejná knihovnička - kniha do vlaku. Letos zde budou velké oslavy 170 let od příjezdu prvního vlaku a nádraží k nim dostane dárek v podobě oprav omítek a hlavně zatékající střechy.
Protože jde o důležitý železniční uzel, najdeme tu desítky kolejišť a moderní depo s opravnou a myčkou vagónů. Deset let se nádraží pyšnilo nejmodernějším centrem s řídicím a zabezpečovacím systémem za půl miliardy, ale to, bohužel, loni vyhořelo a zprovozněno by mělo být v roce 2018.
Kdo bude vědět, prosím, ať hned neprozrazuje. Můžeš přidat další indicii a nech hádat i ostatní
