Od Čenkovy Pily k Antíglu vede stará silnička vybudovaná pro potřeby dřevařů. Stoupá vzhůru podél řeky až na Modravu, kde Vydra vzniká spojením Modravského a Roklandského potoka. Malým podílem přispívá i potok Filipohuťský.
Šumavské potoky jsou vesměs krásné. Známé jsou jen ty přístupné z cest. Překonávají značné převýšení a překážky. Jsou plné kamenů, padlých kmenů a malých vodopádů, lemované mechovými polštáři a teď na jaře žlutými blatouchy. Ovšem Povydří je plné obřích balvanů, zbarvených omletých žul a rul. Kamenné mísy vymleté malými oblázky, které, zmítány prudkou hnědou vodou z rašeliništ, vytvořily v balvanech většinou oválné prohlubně naplněné vodou. Obří hrnce.
Těch sedm kilometrů chůze podél hučícího monstra síly vody je opravdový zážitek. Mimo sezónu, jinak tudy proudí masa lidí a prožitek z krásy a síly velebné řeky se ztrácí. V polovině cesty je jediná chata v I. zóně NP - Turnerova chata. Cenou za pobyt v lůně chráněné přírody je pouze pěší přístup. Kola jsou také zakázána. Chata je vlídná k turistům, skýtá úkryt, občerstvení i ubytování. Večery na slunné terase v posledních paprscích zapadajícího slunce při zlatavém moku nebo ranní procházky v ještě zatemněném údolí řeky a Zhůřského a Popelního potoka. Zvuk vody je trojnásobný a neustává. Je všudypřítomný. Dokonalé perpetum mobile.
Okolní stráně plné kamení tvoří kamenná moře a suťové porosty jsou v neustálém ohrožení. Udrží je chůdové kořeny objímající kameny? Stromy prý umírají ve stoje. Poničená příroda je vidět i na naučné stezce Povydří. Na mnoha informačních panelech se turisté seznámí s historií kamene, koryta řeky a života v této nehostinné krajině. Na každém kroku narazíme na stopu básníka Šumavy Karla Klostermanna. Uprostřed cesty z Turnerovy chaty na Antígl nese jeho jméno most, po kterém se dostaneme prudkým stoupáním na Hrádky. Jsou to vlastně kameny z odolné žuly, které ukazují výšku původní krajiny, před působením vody a koroze. Panna a Mnich už vykukují z korun stromů jen svými vrcholy. Osada Hrádky s loukami a starými statky je pohlazením na duši po dnech strávených v hlubokém údolí. Stará cesta lesem přes vrch se zdroji pitné vody a mokrůvkami přes Rokytu do Antíglu nás zavede zpět podél Vydry k Turnerově chatě. 350 metrů převýšení od Antíglu k Čenkově Pile. To by byl vodopád!
Divoký kaňon s obřími kameny byl překážkou v dopravě dříví z okolních lesů. Řeka nebyla splavná a vytěžené dřevo bylo třeba dopravit k pile. Nápad rozbít kameny v řece dynamitem nebyl pro náklady naštěstí uskutečněn. Nad spádem řeky byl vybudován kanál, který kopíruje vrstevnice kolem Oblíku, Spáleného vrchu nad Srním a prudkým spádem ústí do řeky Křemelné, královny šumavských řek. Ta se vlévá do Vydry u Čenkovy Pily a spolu s Vydrou vytváření zlatonosnou Otavu. Síla vody je zde využívána jako zdroj elektrické energie a elektrárna s dlouhým dřevěným akvaduktem a Francisovou turbínou je chráněnou památkou.
