Vytvořil dílo svým rozsahem a mnohostranností v české literatuře naprosto ojedinělé. Básník Jaroslav Vrchlický za 35 let své tvůrčí činnosti napsal a přeložil 270 svazků knih. Též dramatik, prozaik a překladatel, který zemřel 9. září 1912, vytvořil mimo jiné 80 básnických sbírek a 50 divadelních her.
Přestože psal převážně poezii, která mu vydobyla i vůdčí postavení mezi básníky lumírovské školy a v celé české poezii 19. století, dnes je paradoxně známější méně významná část jeho díla, a sice tvorba dramatická (veselohra Noc na Karlštejně nebo trilogie Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův a Smrt Hippodamie). Věnoval se i tvorbě prozaické, ovšem bez většího úspěchu, naopak neobyčejně rozsáhlé a zčásti dodnes cenné jsou jeho překlady.
Narodil se 17. února 1853 v Lounech. V létě 1908 ho uprostřed tvůrčí práce postihla mozková mrtvice, která mu bohužel znemožnila další intelektuální činnost. Poslední léta života trávil převážně v Domažlicích. Jaroslav Vrchlický byl následující uměleckou generací kritizován až odsuzován. Proti jeho dílu vystoupil například F. X. Šalda. Až další generace básníků si uvědomila kvalitu jeho díla básnického a nyní je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých básníků. Svým dílem připravil půdu pro symbolismus.
