Jsou velkou a významnou součástí Prahy. Je v nich dvakrát více nebožtíků, než je současný počet obyvatel Prahy. Šlapaly tudy dějiny města, velmi výrazně, pamatuji je asi od 50. let. Jen tady byl přehled o současnosti. Informací z černobílých novin Rudé právo jsme si nevšímali, prý tam byla pravda jen to bílé….
Význačná byla tehdy ještě rušná křižovatka Flora. Na hřbitovní zdi byl ruční nápis: mrtví prd ví, buďte rádi, že jste mrtví! Vyjadřoval tak náladu obyvatelstva, v tehdy lidově-demokratickém zřízení. Tehdy byly tramvaje přeplněné starými, zlými a hádavými babami. Ty jednou rozdráždily řidiče tramvaje na Floře natolik, že vytáhl mosaznou tramvajovou řídící páku a hodil ji přes zeď Olšanských hřbitovů. Tramvaj Kolben Daněk měla pro každý vůz jinou, vlastní, a tak bez ní nemohla tramvaj odjet. Řidič ji po chvíli šel hledat mezi hroby, ale nenašel ji. Nastala dopravní kalamita, zastavil se tramvajový provoz, tramvaje stály od Václavského náměstí až ke Krematoriu Strašnice. Na pomoc v hledání kliky musela přijet policie, hasiči a vojsko. Nakonec se klika našla, katastrofa tak byla zažehnána.
Horší to bylo s funebráky svážejícími nebožtíky. Ti fasovali každý den láhev rumu zdarma. Museli se tvářit na pozůstalé uvolněně a nadějně. Byli tak celoživotně opilí. Jeden nepražný policista si dovolil jednou řidiče s náklaďákem těl zastavit a zeptat se ho, zda nepil alkohol? Řekl ,že ne, a vyvalil se z něj oblak rumu. Dál už nepojedete, řekl policista! Musím jezdit dál, namítl šofér! Nepojedete! Musím jet! Funebrák si poradil bystře. Vytáhl jednu rakev na chodník, položil ji, vytáhl babu na svá ramena a řekl: promiň bábo, dál už musíme pěšky! Policista zesinal, hodil zabavený řidičák funebrákovi k nohám a hrůzou utekl!
Přišla neviditelná ruka trhu a nebožtíci v hrobech museli ustoupit výstavbě obchodnímu domu Flora. Byli tiše exhumováni a na jejich hrobech byl vystavěn obchoďák. Noční hřbitovy také dnes skýtají údiv. Před zdí v noci postávají hasičské vozy s vytaženými žebříky. Za zdí se ozývá děsivý ženský pokřik. Venkovští milenci se chtějí pomilovat mezi hroby, a to za tmy! Vrata se na noc zamykají a oni pak nemohou ven. Ženy se bojí přelézt vysoký plot. Tak si přivolají mobilem hasiče. Je to hezká podívaná, jak „hříšnice“ lezou po hasičském žebříku.
Stěhování národů do Čech je také patrné hlavně na Olšanských hřbitovech. Na Štědrý den Pražané tu navštěvují hroby svých českých předků. Zbytky bělošských rodů jsou teď doprovázeny manželi arabskými a černošskými. Nějak to nechápu… Jaké další aktuality a další zjištění nám přinesou Olšanské hřbitovy, nedokáži předvídat…
