Nevím, kde jsem našel takovou odvahu, vyjít si po obědě do metropole. Praha je teď strašlivě přelidněná! Nervozita současných pražských nocležníků vrcholí! Jízdou v tramvaji se ale tolik o svůj život nebojím!
Začalo to hned před naším činžákem. Mladá vesničanka si odskočila do Prahy porodit. To byl pro ni úkon možná jednodušší? Horší ale bylo pro ni nastoupit si do pražské elektrické tramvaje, s kočárkem a dítětem v něm. Cpala se do předních dveří, s kočárkem v rukou. Tramvaják na ni křičel, na zadní plošinu!!! Zvedla znovu kočárek a nastoupila do středních dveří. Rozjeli jsme se a tlampačem ji tramvaják vyzval nastoupit si do těch zadních dveří, prý to tam má napsané, a to česky!!! Zase vše musela přenášet ručně a sama!
Pak na stanici právě dobíhala telefonující vesničanka. Když jsme se už rozjeli, začala zuřivě mačkat knoflík dveří a zběsile bušit na vrata. Tramvaják nelenil, zastavil, a svými dveřmi ji okřikl, krávo!!!
Nebyl tomu ale ještě konec. Na tramvajových kolejích si zaparkoval vesničan. Tramvaj ho nemohla obejet! Zvonilo se dlouho a hlasitě. Nakonec řidič auta z činžáku vyběhl a zuřivě křičel čů…u!!! Tramvaják si zase otevřel své dveře, a také křičel čů…u!!!
V sobotu a neděli budu raději relaxovat, neopustím radši svůj byt, chci dožít až do toho pondělka!!!
Možná se vrátí civilizace do kdysi i evropské kapituly Prahy; třeba to bude možná už za 100 let!!!???
