Eva Mužíková
6.12.2018 20:20
Přečetla jsem, dosti dobře reagovat nedovedu. Články tohoto druhu bych dohromady dát nedokázala, obdivuji každého, kdo to dokáže..
Marie Doušová
6.12.2018 17:05
Pojem obyčejný život mi nic neříká, neboť žádný život není obyčejný, ale pro každého jedinečný,plný vzruchu , lásek a úspěchů. Každý žije Svůj život a záleží jen na něm , jaký bude....
Jitka Caklová
6.12.2018 16:35
Jano, také nevím, ale wikipedie říká toto: Druhy myšlení/ 2. Abstraktní (teoretické)
předpoklad je vyšší úroveň myšlení
člověk je schopen provádět operace pouze s pojmy, se slovy. Nepotřebuje přítomnost konkrétních předmětů
v dospělosti převažuje abstraktní myšlení
pro abstraktní myšlení je důležitý rozvoj slovní zásoby
Př. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí
Jana Šenbergerová
6.12.2018 15:54
Děkuji za zpětnou vazbu. Vaše příspěvky vyprovokovaly k zamyšlení mě. Dokonce přemýšlím, proč jsem použila slovní spojení "zpětná vazba". Nedá mi to, a jdu nakouknout do wikipedie, jestli nejsem náhodou příliš mimo, ale zdá se, že ne. Stojí tam toto: "Zpětná vazba je proces v komunikaci, při kterém příjemce sdělení shromažďuje informace a následně je vyhodnotí. Obecně řečeno se jedná o výměnu informací. Zpětná vazba posiluje činnost jednotlivce i týmu a zvyšuje produktivitu práce." Více než o produktivitu práce mi ale jde o porozumění. Nakonec i díky diskuzním příspěvkům nepřijde ani produktivita práce tak úplně zkrátka.
Věrko, z hlediska jazykového jde nepochybně o zobecnění. Já ale vnímám jednotlivé lidi jako součást "lidstva". Ještě jednou všem děkuji za to, že šli s kůží na trh a napsali svůj názor na můj názor. Jen přemýšlím, v čem vnímáte abstrakci. Věrko, budeš-li odpočívat vědomě, budou tvé buňky pracovat radostněji, jsou na tvém občasném odpočinku závislé. :-)
Naděžda Špásová
6.12.2018 15:31
Jani, moc hezky napsané a souhlasím s tím, že tělo je v pohybu i ve spánku. Já se totiž většinou ráno probouzím, jako kdybych běžela maraton, nebo skládala metráky uhlí. A že mizí lidství, je bohužel taky pravda. :-)
Jitka Caklová
6.12.2018 14:50
Jani, kolikrát já už si vzpomněla na e-mail, který jsi mi napsala o jednom Tvém pobytu v nemocnici, o zkušenosti s jednou paní. Po podobných zkušenostech už raději tak často "s kůží na trh" v tomto smyslu nechodím :-)
Hana Nováková
6.12.2018 14:12
život, krátké, obyčejné slovo, ale co se vše za nim skrývá a jak se dá na něj dívat.Vy jste to Jani pojala dosti s abstrakcí, ale i tak se dá dívat na život. Každý si žije svůj život a to v dobrém i zlém. Vše člověka dostihne, ničemu neutečeme. Není dobré žít vlastní život podle vzoru jiných. Protože každý z nás je jedinečný a vyjimečný. Netřeba mrhat silami za honbou podobat se někomu jak píšete VIP. Síly se dají využít ke zlepšení a zkvalitnění především našeho života.
Věra Ježková
6.12.2018 14:05
Jani, tvá zamyšlení se mi líbí. Jen bych byla opatrná s tím zobecňováním: „zhlížíme se…, rádi bychom patřili…“. Protože jistě ne všichni. Např. já. A ty asi taky ne. (Jinak bys to nenapsala.) A znám i další. Že jsem celá v pohybu, i když ležím, mě nikdy nenapadlo. Teď nevím, jestli ještě budu schopna úplně odpočívat, když si na to vzpomenu. :-)
Jana Kollinová
6.12.2018 12:55
Obyčejný život většina lidí vnímá, prožívá a snaží se přidat nějakou hodnotu, ne vždy materiální, ale citovou. Snaží se vtisknout do šedi všedních dnů vlastní empatii. Článek mě zaujal, provokuje mě, nutí k zamyšlení, ale nevím jak splynout s autorčinou myšlenkou nebo posláním. Je to pro mě příliš abstraktní.
Dana Puchalská
6.12.2018 12:24
Život je nejen barevný, ale u mně je přímo s t r a k a t ý. Ano Jani.
Načíst starší příspěvky
