Mezinárodní den žen už zaplať pánbů není přehlídkou podroušených gratulantů s rudým karafiátem v ruce. Americké švadlenky v roce 1908 neměly tušení, jak se dá takový svátek časem zprofanovat, ale důvod k oslavě ženy zůstává…
Přinést mamince nebo babičce pěknou kytici a věnovat jí svůj čas, to by se asi mělo stávat častěji než jednou do roka. A v některých případech je třeba vzdát hold i tchýním. Jedna taková mi před léty napsala do rádia. V dlouhém dopise nazvala svého vlastního syna zlosynem, který opustil rodinu, zatímco s láskou a obdivem psala o své snaše. I moje maminka měla lepší vztah se svojí tchýní než s vlastní matkou…
Já mám taky své zážitky a pocity v roli tchýně. Tohle ne příliš libozvučné české slovo přináší téma na jednu stranu ožehavé a citlivé, na druhou stranu ovšem velmi vděčné.
Mám dvě snachy. A jak už to v mojí rozvětvené rodině chodí, jedna je vlastní a druhá nevlastní. Respektive, jedna je od vlastího syna, druhá od vyvdaného. To však nic nemění na tom, že před pár lety společně vymyslely „dámskou jízdu“ a přizvaly mě jako její šoférku. S pražskou snaškou jsme odjely za tou druhou do Teplic.
Užívaly jsme si to měrou vrchovatou. Dlouhou procházku jsme korunovaly opulentní večeří ve stylové restauraci a den pak příjemně zakončily doma u televize, ve které neběžel fotbal. V pyžamu a se sklenkou v ruce jsme probraly všechna zapovězená tabu a ještě jsme si jako bonus pustily Sex ve městě II. Ráno jsme se bez problémů vystřídaly v koupelně a vyrazily do Drážďan. Prošly jsme nákupní centrum, kafíčko, pohoda, žádný stres. Obě mé snachy plnily kabinky výstavními kousky za dobrou cenu a dožadovaly se hodnocení. Že jim na rozdíl ode mě slušelo skoro všechno, s tím jsem se smířila bez jediné kapky závisti.
Od té doby se mnohé změnilo, teplická snaška se s mým synem a vnukem přestěhovala k mojí velké radosti do Prahy, ale na ten výlet vzpomínáme rády všechny tři. Přiznám se upřímně, že já bych asi žádnou ze svých tří tchýní nevyzvala k dvoudenní dámské jízdě... A ještě v doprovodu švagrové. Taková sestava je pro mě takřka nepředstavitelná. O to víc si našeho společného zážitku cením.
Jen mi vrtá hlavou, jestli jsem ho zažila proto, že jsem tak oblíbená tchýně, anebo mám jen štěstí na tak skvělé a velkorysé snachy…
Hezké vztahy a veselou oslavu MDŽ vám přeje
HŠ.
