Někdo chodí ráno se psem,
já začínám svůj den sexem.
Když mě milý pohladí,
dobře mě to naladí.
Pak vyskočím z postele,
opláchnu se vesele.
Dáme vodu s citronem,
na stůl talíř s ovocem.
Zacvičíme Tibeťany
a pak s chutí na snídani.
Při ní dáme s milým řeč,
láskyplně, žádná křeč.
Dohodnem, co k obědu,
sama už to nesvedu.
Kdo má pořád vymýšlet,
co uvařit na oběd.
Když se spolu shodneme,
nakoupit si zajdeme.
Nasadíme náhubek,
navštívíme obchůdek.
Máme to místo procházky,
není čas myslet na vrásky.
Přírodou se pokocháme,
nikoho cestou nepotkáme.
Zatímco v kuchyni vařím,
milý se u PC snaží
zjistit, co je nového
koronavirového.
A když oběd slupneme,
nádobí spolu myjeme.
Čtu si, pletu, vybarvuji,
co je třeba, vyřizuji.
Na íčku si odpočinu,
spíchnu něco na svačinu.
Televizi, či písničku
pustíme si ke kafíčku.
Všednímu dni dává říz
na ČT 1 AZ kvíz.
Krizové dny se líně vlečou
a z přemíry zpráv nervy tečou
jenom těm, co vůbec netuší,
že krize je dobrá pro duši.
Možná si na ni vzpomeneme,
než se z té krize dostaneme.
Zatím však můžem akorát
večer jít spát a ráno vstát.
