Kniha s názvem Převážně zdvořilý Leopold je příběhem stárnoucího novináře - fejetonisty, který jede se svou manželkou a jejími dvěma kamarádkami na letní hudební festival Sázavafest - tedy na akci, která je určena spíše pro ty mladší...
Jak se vám psala a co vás inspirovalo?
Psal jsem ji s nebývalou chutí. Inspirovala mě zejména moje dvě vlastní manželství, taky mé vlastní stárnutí a samozřejmě i výše zmíněný hudební festival, kde jsem mnohokrát byl.
Jak trávíte současné dny v karanténě? Jak si udržujete dobrou náladu?
Prakticky neopouštím Sázavu. Chodím se psem na procházky k řece nebo polehávám na sluníčku na zahradním lehátku. Čtu. A každý den si už od ledna píšu deník.
Deník?
Moje nejbližší kniha bude deník letošního roku, který by mohl vyjít na jaře 2021. A pak také v hlavě nosím i další knihu - zřejmě volné pokračování knih Biomanželka a Biomanžel.
Jak vypadá takový den spisovatele? Máte pravidelný pracovní režim?
Pokud píšu novou knihu, pak ano. Píšu každý den včetně víkendů - devět, deset hodin. A to po dobu minimálně šesti měsíců.
A když knížku dopíšete, už se Vám honí v hlavě nápady na další nebo potřebujete mít mezi knihami odstup?
Nápadů na budoucí knihy mám za všechna ta léta nasysleno víc - každý rok vyhraje ten, který mi v danou chvíli připadá nejlepší.
Kterou ze svých knížek máte nejraději?
Musím-li opravdu jmenovat jenom jednu, pak asi Báječná léta pod psa. Tu bych doporučil i čtenářům vašeho webu. Pro ně jsou vhodní i Účastníci zájezdu.
Jak se vám daří zdravotně? Obávám se, že se svou nemocí patříte právě mezi rizikové skupiny, je to tak?
Nejspíš ano, ale snažím se na to nemyslet. Zatím se mi to daří. Cítím se docela dobře.
Bydlíte na Sázavě, ale nechybí vám kavárny a ruch Prahy?
Dokud jsem ještě v Praze bydlel, neuměl jsem si odchod z města představit, ale po několika letech na venkově už mi Praha tolik nechybí.
