Tento ekologicky motivovaný svátek se slaví po celém světě již od roku 1970, kdy se na různých místech USA shromáždili lidé, aby demonstrovali za zdravější životní prostředí. Tak trochu navazuje na příchod jara a stal se největším sekulárním svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru či národnost.
OSN začala svátek slavit o rok později v roce 1971 a v roce 1990 se k USA připojil zbytek světa a 22. duben se stal "Mezinárodním svátkem Země".
V letošním roce bohužel žádné oslavy tohoto svátku neproběhnou. Pandemie koronaviru uzavřela celou naší planetu do karantény a obyvatelé naší Země se snaží co nejméně vycházet ze svých domovů, halí se rouškami a doufají, že tak, jak virus přišel, tak i odejde a celá Země opět ožije.
Můžeme se ptát zda příchodem koronaviru nám matka Země něco nevzkazuje. Myslím, že ano, protože jsme si přestali vážit svého zdraví a začínáme si uvědomovat jak lehce o něj můžeme přijít. Někdy mám i pocit, že jsme si přestali vážit rodiny, a najednou virus nás uvěznil doma a my se členům rodiny více věnujeme.
Někdy mám pocit, že jsme se stali málo ohleduplní ke starým a nemocným lidem a také jsme lékařskou pomoc brali jako samozřejmost. Také jsme si přestali vážit naší krásné přírody, abychom si nyní začali opět vážit možnosti se do přírody vracet na procházky. A tak poznali, že příroda léčí a pomáhá.
I já jsem si v poslední době myslela, že si můžu za peníze všechno koupit. Teď vím, že je potřeba zažít zavřené obchody. Nakonec toho zase tak moc k životu nepotřebuji. Také jsem pochopila, že tolik ani na vzhledu nezáleží, tvář mám zakrytou rouškou a vím, že krása člověka je někde úplně jinde.
Myslím, že koronavirus prostřednictví matky Země nám ukazuje, že musíme znovu uchopit život jiným způsobem a být více pokorní a vděční své "Matce" přírodě. Ale to už záleží na každém z nás.
Na závěr bych se chtěla zeptat: co můžeme dělat pro naši planetu? Možná začít u sebe, přemýšlet o spotřebě a ničím neplýtvat. Jsou to malé drobnosti, ale každý může šetřit vodou nebo třídit odpad.
Věřím, že společně "dobu rouškovou" zvládneme a třeba i to špatné, co prožíváme, bude nám ponaučením a v příštím roce společně oslavíme svátek Země.
