Pozvolna ztrácím k stáru víru v lidi. Jak mohou být lidé tak bezcitní, sobečtí a krutí?
Nechce se mi už ty zprávy vůbec číst, nemůžu totiž potom spát a trápím se. Jedinou radou ostatních je: NEČTI TO ! Část lidstva byla totiž krutá vždycky.
Odjakživa mezi námi byli „ti druzí“. Ať už to byli ti, kteří se tak stali „zlými“ jen proto, že byli sami týráni ve vlastní rodině, či se takoví už, bohužel, narodili – s příslušnými geny nebo odlišnostmi v mozku.
A co s tím? Co s tím máme dělat my, ti „normální a slušní“? Připadá mi totiž, že se to čím dál víc zhoršuje a nás výše uvedených je čím dál míň. Možná, že to bylo v dřívějších dobách také, ale protože nebyla taková „informovanost“, tak jsme o tom nevěděli. Ale přesto si myslím, že dřív byla společnost jaksi „zdravější“. Lidé se báli Boha, teď se zřejmě nebojí už vůbec ničeho. A to mne skutečně děsí. Zvládneme to? Už kvůli našim dětem a vnukům?
