S vodou a jejími vlastnostmi se můžeme často setkat nejen "na živo", v její mokré podobě, ale i v naší lidové i umělé poezii a hudbě. Ve svém starém památníku z dívčích let mám napsáno: "Teče voděnka z vysokých skal, pamatuj, Zdeničko, kdo Ti to psal." a pod tím krasopisný podpis mé školní kamarádky.
Ve škole jsme zpívali při hodině zpěvu :" Teče voda, vodička, napoj mně, má milá, mého koníčka". V mé oblíbené country hudbě krásně opěvuje Jitka Vrbová řeku Sázavu, kdo by neznal slavnou Niagaru, která stále smutně hučí, nebo Rosu na kolejích Wabiho Daňka. Ani slavní hudební skladatelé vodu ve svých dílech neopomněli. Vltavu oslavuje Bedřich Smetana, romantické jezero inspirovalo Antonína Dvořáka k napsání krásné opery Rusalka. Také známý Richard Wagner oslavuje mohutný Rýn.
Vzpomínám si, na naše trampování za mlada, když jsme každý večr u táboráku zpívali . Někdy jsme si zadali téma písniček třeba o vodě a vydrželo nám až do rána. Každý jich znal několik. Pak jsme se šli vykoupat do řeky . Nevím, zda se dnes ještě u táboráku zpívá a co.
Ach, kde jsou ty časy.....
