Podobně jako v letech minulých jsem v programu našich televizních stanic nenašel pořad, na který bych se chtěl dívat. Nechal jsem tedy manželku s přepínačem v ruce v obýváku a přesunul se s lahví vychlazeného Tramínu červeného z Valtic do mé malé pracovny k počítači s jasným cílem - nechat se " oblažit " tou nejkrásnější hudbou, kterou světu darovali nejlepší skladatelé operních árií. Začal jsem s oblíbenou" Carmen habanera" s Annou Netrebko, přidal k ní" Toreadora "s P. Domingem a hned poté padla moje volba na"Triumfální pochod" z Aidy. Při poslechu árie" Sboru židů" z Nabucca se neubráním dojetí a tak do vyhledavače Youtube zadávám to nejlepší z legendárního koncertu" Tří tenorů" v Římě. Po " božské árii Nessun dorma" si jako správný vlastenec připomínám nádhernou píseň " My cizinou jsme bloudili " , kdy jsme někdy na konci 70-tých let obdivovali ve Smetanově divadle pěvecká " esa", jako byli Eduard Haken a Beno Blachut. Z jejich výkonů v opeře " Jakobíni " by měl velkou radost i skladatel A. Dvořák !" Rusalku" si nechám přehrát v podání skvělé afroamerické zpěvačky z Metropolitní opery v New Yorkua, na řadě je " Malá noční hudba" od Mozarta. Končím svůj hudební večer s " Ódou na radost " od geniálního Beethovena a přemýšlím nad skutečností, proč už přes sto let není dáno skladatelům operní hudby alespoň se přiblížit k autorům všech těch nádherných děl, které si můžeme nejen přehrát, ale i zvolit si ty nejoblíbenější sólisty.
Jistě mnohým z Vás chybí podobně jako mně ta zvláštní atmosféra v divadle opery. Ten červený samet na sedadlech, třpyt pozlacených lustrů, vůně krásně oblečených žen a spřízněnost " duší ", které milují vážnou hudbu. Je mně velmi líto všech zpěváků, sboristů, dirigentů a ostatního personálu naší umělecké scény, že stále nemohou vykonávat svá milovaná povolání, a přeji jim i nám všem ostatním, aby se situace co nejdříve obrátila v dobré !!!
