Nevím proč jsem si vybrala zrovna soutěž "Můj vzor", když mám pocit, že jsem žádný vzor v mládí neměla. Vždy jsem si byla vlastním vzorem. Chtěla jsem být pravdomluvná, spolehlivá, obětavá, krásná a pomáhat lidem, kteří to budou potřebovat. To jsem dělala už od dětství.
Jako malá jsem se snažila pomáhat sousedům: třeba tím, že jsem si udělala maltu z bláta a snažila jsem se jim opravit dům, který byl oprýskaný. Jak to dopadlo - byla jsem bita od tatínka a místo vděku jsem vždy sklidila nepochopení. A tak to bylo vždy.
Nyní, když už jsem v seniorském věku, si vzpomínám hodně na svoji maminku a chtěla bych umět odcházet z tohoto světa jako ona. Byla skromná, smířená s osudem a do posledního jejího dne nás všechny milovala a dodávala nám sílu k životu.
Ano, nyní je mojím vzorem vlastní maminka, která celý život žila pro svoje děti, které milovala až do konce života.
Maminko, dík.Posílám Ti tam nahoru Tvoji oblíbenou Pivoňku.
