Jak si zde pročítám příspěvky, nacházím příběhy na určitý počet slov. Zkusila jsem to a tvrdím, že to není jednoduché. Vystihnout podstatu situace si vyžaduje více přemýšlení, škrtání, přepisování, vpisování textu. Dá to více práce, než napsat příběh na tři stránky. Jak se dnes moderně říká, je to výzva pohrát si s českým jazykem.
(Omluva: tramvaj v titulním obrázku v Praze nejezdí.)
A tady je můj zážitek v 50 slovech:
Nastoupím do tramvaje a kromě „rouškového“ ticha slyším pronikavý ženský hlas, který si po telefonu důrazně vysvětluje nějakou nepříjemnost protkávanou peprnými výrazy. Je to obtěžující. Nějaký pán otráveně vykřikne: „Dejte to nahlas, ať víme všechno a můžeme se rozhodnout, komu držet palce!“ Za přidušovaného smíchu všech cestujících slečna raději vystoupila.
