Při čtení článku „V bílém je všechno jinak“ od Aleny Tollarové jsem se nějak rozněžnila a shodou okolností vnučka ze školky přišla s básničkou, která přesně zapadá k uvedenému. Určitě ji znáte. Mně se moc líbí a tak si dovolím ji připomenout.
Leden na rampouchy hrál,
únor posune den dál,
březen trávu tlačí vzhůru,
duben barví stromům kůru,
květen barevný má fráček,
červen zpěvavý je ptáček,
červenec je léto u vody,
srpen prázdninové příhody,
září - škola volá zas
říjen podzimní je čas,
listopad - spí zahrádka
prosinec je pohádka.
