Analýza výsledků prvních tří let činnosti kosmického teleskopu Kepler vypadá jako dobrá zpráva pro hledače světů podobných Zemi. Dalekohled vypuštěný a provozovaný kosmickou agenturou NASA už u jiných hvězd nalezl indicie nasvědčující existenci tisíců planet. Asi 17 procent z nich jsou stejně velké nebo nanejvýš dvakrát větší než naše Země.
Rozbor dosavadních výsledků teleskopu Kepler provedli vědci z University of California (Berkeley) a University of Hawaii at Manoa. Jejich odhad se týká pouze planet obíhajících kolem své hvězdy ve vzdálenosti menší než je čtvrtina vzdálenosti Země od Slunce (v naší soustavě je to případ Merkuru), protože vzdálenější planety Kepler zaznamenat nedokáže. Z jiných pozorování je ale zřejmé, že hvězd s planetou velikosti Země (nebo jen o málo větší) a nacházejících se na obdobné dráze může být dokonce až 50 procent ze všech.
Tajemné vodní světy
Týmy z Berkeley (Geoff Marcy a Erik Petigura) a z Havaje (Andrew Howard) své výsledky oznámili tento týden na setkání Americké astronomické společnosti v kalifornském Long Beach. Shodou okolností k podobným závěrům téměř současně dospěl také Francois Fressin z Harward Smithsonian Center of Astrophysics. Podle něho má každá šestá ze 17 miliard hvězd mléčné dráhy planetu velikosti Země obíhající po podobné dráze jako náš Merkur.
Vědci současně upozorňují, že ne všechny planety rozměry blízké naší Zemi jsou obyvatelné. Většina těch, které jsou dva- až třikrát větší se podobají spíše Uranu nebo Neptunu: mají kamenné jádro obklopené héliem, vodíkem a možná také vodou. Pokud jsou blízko své hvězdy, je na nich možná oceán hluboký stovky kilometrů. Pro ty se vžilo označení vodní světy – a tomu našemu se zřejmě moc nepodobají. Například voda, na níž ve velkých hloubkách působí obrovské tlaky, má pro nás exotické vlastnosti: i při běžné teplotě se z ní stane něco na způsob ledu.
Divná sluneční soustava?
Naproti tomu planety velké jako naše Země nebo nanejvýš dvakrát větší obyvatelné být mohou, pokud se nachází v takzvané zóně života – tedy tak daleko od své hvězdy, aby se na jejich povrchu udržela voda v kapalném stavu.
„Úkolem teleskopu Kepler je odpovědět na otázku, kterou si lidé kladou už od Aristotelových časů: jaké typy hvězd mohou mít planety podobné Zemi?“ říká Andrew Howard. „Poskytl nám už dost měření, abychom je mohli statisticky vyhodnotit.“
Kepler pracuje tak, že dlouhodobě sleduje asi 150 000 hvězd nacházejících se v malé oblasti oblohy poblíž souhvězdí Labutě. Počítačový program pak vyhodnocuje změny jejich jasnosti a zjišťuje, zda nejsou způsobeny přechodem planety přes kotouč hvězdy.
„Planeta velikosti Jupitera způsobí snížení jasu o přibližně jedno procento, což je snadno detekovatelné,“ objasňuje Erik Petigura. „Naproti tomu planeta velká jako Země se projeví poklesem jasnosti o pouhou desetitisícinu, a to už je těžko rozeznatelné od šumu.“
Vědci proto vyvinuli program TERRA, který dokáže správně vyhodnotit i tyto změny. Poněkud je ale překvapilo, že planet velikosti Země tak blízko své hvězdy je tolik a přitom v naší soustavě je situace úplně jiná. „Možná se ukáže, že naše sluneční soustava je velmi netypická,“ komentoval to Erik Petigura.
Další články autora na www.novakoviny.eu
