A to město mě dostalo, stalo se pro mne nezapomenutelné, kouzelné, magické.
Saná, vztyčené uprostřed kamenité pláně a drsného písku rozsáhlé pouště, vytváří z dálky dojem neskutečné pohádkové říše. Středověká hradiště s výstavnými tisíciletými paláci, štíhlými věžemi minaretů a kupolovitými střechami mešit stojí vybudované na náhorní plošině obklopené prstencem hor. Okna a balkonové ochozy jednotlivých domů a minaretů, typická zvláštnost jemenské architektury, jsou jakoby utkané z bílé krajky a navrch bohatě pocukrované. Stavby vypadají jako domky z perníku. Při pohledu zblízka však udeří propastné kontrasty. Na jedné straně neskutečná krása paláců a mešit, na druhé lidská mraveniště ze stlučených chatrčí, zoufalá chudoba slumů, úzké vymleté a zaprášené ulice s katastrofálními hygienickými poměry, rozsáhlá smetiště uprostřed města. Jedno z těch míst na světě, kde jako by se zastavil čas.
Na Arabském poloostrově, zhruba na patnácté rovnoběžce, nenastupuje pozvolné svítání. Orientální město dostane zvláštní nafialovělý nádech a pak náhle, v několika minutách, spadne tma. Nikdy mne neznudil onen přerod dne v noc, fialový soumrak každý den dokázal okouzlit. Vzpomínám, jak se na ulicích ozývala kakofonie arabského světa. Táhlý hlas muezzina svolával věřící k večerní motlitbě. Ulicemi se prodíraly stovky aut, z nichž každé vydatně troubilo. Nepřehledné množství taxíků bylo přeplněno zákazníky. Na křižovatkách panoval nepopsatelný mumraj, zde žádné předpisy neplatily. Davy chodců se proplétaly mezi koly vozů, jeden překřikoval druhého.
Po velkém súku – tržišti z dob ještě předislámských, které se rozprostíralo za jednou z hlavních městských bran Bab Al-Yemen, jsem se vydržela procházet hodinami. Orientální bazar se svým hlučným a hektickým životem měl své podivuhodné kouzlo, které si zákonitě podmanilo každého návštěvníka. Těsné uličky byly přeplněny obchody s koberci, uměleckými předměty vytepanými ze stříbra, hrčířskými výrobky. Před krámky s oděvy vesele vlály barevné dlouhé mušelínové šály a šátky nebo černé závoje. Celý súk byl prosycen vůněmi kadidel a orientálního koření. Velké dřevěné kádě plné oříšků, mandlí, sušených hrozinek a datlí. Obrovské plátěné pytle nabízejí nejrůznější koření: několik druhů pepře, koriandr, kardamon, fenykl. Jednotlivé vůně se spolu mísily a vytvářely nezapomenutelnou pachovou směsici. Odkudsi proniká příjemná vůně čerstvě připravené kávy, kterou místní nechávají přejít varem v tepaných konvičkách – džezvách. Nasávala jsem všechny ty roztodivné pachy celé dva roky.
Několikrát v životě jsem se chtěla do Saná vrátit, ale zpozdila jsem se. Po občanské válce v Jemenu v roce 2012 začala válka, do které se přidala Saúdská Arábie a trvá dodnes. A já si nechci připustit, že město z perníku ztratilo svoji cukrovou polevu.
