Přiznám se, že jsem chtěl, aby mě už našli. Měl jsem hlad a chtělo se mi čurat, jenže mám svou hrdost. Šlechtic s modrou krví se nemůže jen tak vzdát. Už jsem myslel, že zapomenu na modrou krev a vylezu, když mi najednou do očiček zasvítilo světlo.
"Tady je, tak pojď, broučku,” Dvounožka natáhla ruku a opatrně mě vytáhla ven. Držela mě v náručí, šeptala mi do kožíšku a hladila po hlavičce. Chodila se mnou a ukazovala mi, co všechno mi teď patří, kde budu doma. Taky mi ukázala záchůdek a mističky s papáním.
Postavila mě na zem a já šup nejdřív vyčurat a pak šup mrknout se, co mám dobrého. Aby si nemyslela, že se hned dám do jídla, rozhodl jsem se, že nejdřív prozkoumám, kde jsem se ocitl.
Vypadalo to, že to není nejhorší. Moje schovka byla za kuchyňskou linkou, a když jsem šel kolem, zjistil jsem, že je už ucpaná, abych tam nemohl zalézt. Zvedl jsem hrdě ocásek a kráčel dál. Dvounožka se ode mě nehnula a vyprávěla mi, kde co je, jako bych neměl očička a vlastní rozum. Taky mi říkala, že tu bydlí jen chvíli, a že se pořád zařizuje. Rozhodl jsem se, že jí s tím zařizováním pomůžu.
Zjistil jsem, že můj nový domov je moc hezký. Mám tu kuchyni, pokoj, ložnici, koupelnu, lodžii a záchod pro Dvounožku. To je jedině dobře, že má svůj, protože o ten můj se rozhodně nehodlám dělit.
Všechno je nové, voňavé a nejlepší je, že to patří jenom mně. U maminky nás bylo hodně, ale tady jsem pánem já! Začínalo se mi tu líbit.
V obýváku jsem si vyzkoušel škrabadlo. Dobrý, beru. Taky gauč jsem trošku vyzkoušel, ale to na mě Dvounožka broukla, že to jako nenene. Gaučovou úpravu si nechám na jindy. V ložnici jsem chtěl vylézt do postele, ale moc mi to nešlo, přece jenom jsem byl ještě malý. Dvounožka mě na ni vysadila. Kočky, to je krása! Veliká postýlka jenom pro mě! Protože jsem byl moc unavený, stočil jsem se do klubíčka a zavřel na chvilku očička.
Spal jsem určitě jen chvilku. Otevřel jsem jedno očko, a co nevidím! Dvounožka leží vedle mě! To znamená, že ta postýlka není jenom moje?
Nesouhlasně jsem mňouknul a vylezl Dvounožce na břicho. Otevřela oči, usmála se a hezky mi potichoučku vyprávěla na dobru noc. To se mi líbilo. Rozhodl jsem se, že jí dovolím, aby spinkala v postýlce se mnou.
