Já mám památníček uložený v knihovně. Vybrala jsem z něj vzpomínky na své spolužáky. Kromě úvodní fotografie. Ta je od kamarádky.
Sidona byla dcera přítelkyně mé maminky. Po roce 1968 emigrovala s maminkou do Švýcarska. Po povodni v roce 2002 uspořádala ve Švýcarsku sbírku a dovezla pomoc do jižních Čech. My čtyři jsme byly v občasném kontaktu až do maminčiny smrti.
Eva byla kamarádka, o čtyři dny starší než já.
Dáša byla od mala dáma; bydlela v krásném bytě.
Lidka se brzy odstěhovala; měla jsem ji ráda.
Vlaďka byla prima. Jednou jsme se na škole v přírodě o poledním klidu tak lechtaly, že jsme byly přísně napomenuty.
Blanka žila s babičkou, příjemnou paní.
Irena byla hezká, zdravě sebevědomá blondýnka.
Ivana uměla skvěle provaz. Starší sestra jí občas z legrace podrazila nohu a Ivana nám ho předvedla.
Dana byla elegantní; zvala nás k sobě domů.
Dana žila s babičkou v pavlačovém domě.
Renata emigrovala s rodiči do Německa. Jako hezká blondýnka tam jistě dobře zapadla.
Jarka byla tichá, nenápadná, milá.
Irena bydlela na rohu naší ulice. Někdy si na ni vzpomenu.
Helenu jsem měla ráda.
Marta měla neobvyklé příjmení. Občas se potkáváme.
Káťa se k nám přistěhovala odněkud ze SSSR. Měla stejné hodinky jako já, Zvezdy.
Jarda byl bezva kluk, seděla jsem s ním v lavici.
Zdeněk byl sympatický rošťák.
5.A. Opravdu jsem nechodila do pomocné školy, i když podle fotky by to tak mohlo vypadat.
