Hana Rypáčková
24.9.2024 08:25
Eleno, pro mne víc děsiví fotky než ve zprávách, protože za tím vidím tebe. Ta, jak vody crčí z kanálu......
Helena Štěpánková
24.9.2024 08:14
Držím vám palce, abyste všechno zvládli.
Jarmila Komberec Jakubcová
24.9.2024 07:39
Přeji hodně sil a zdraví. K vyjádření takové katastrofy dochází slova. Opatrujte se všichni.
Marie Bartošová
24.9.2024 01:15
Řeka Metuje kulminovala přesně pod plotem naší zahrady, který s ní sousedí. Kdyby stoupla ještě o 1-2 cm, měli jsme ji všude, takhle jen trochu prosákla do sklepa. Proto vím, co to je, mít strach z povodně, chodit i v noci kontrolovat hladinu divoké řeky, která se jindy vždycky tváří tak nevině! Soucítila jsem s Tebou, Elen, to mi věř. Bezpečnostní opatření, které naše obec udělala po posledních záplavách, se ukázala účinná, i když jsou tu také značné škody, hlavně na rozestavěném projektu silničářů. Jesenicko asi patří k nejhůře postiženým oblastem, sleduji to ve sdělovacích prostředcích, ale co naplat, lítost nic nepomůže. Přeji Ti hodně síly k překonání té katastrofy a milosrdný spánek, abys aspoň v noci na to nemusela myslet. Jan Werich říkal, že je třeba zatnout zuby, nejlépe všechny najednou!!! ❤️
Hana Polednová
23.9.2024 22:16
Eleno, už při čtení článku jsem měla slzy v očích, fotky dokazují tu hrůzu, co jste zažívali a stále prožíváte. Je to daleko silnější příběh, než člověk vidí ve zprávách, když jde o známé lidičky, přátele. Stále na tebe i Honzu myslím. Vaše psychika je na bodu mrazu, držte se, snad přiveze syn alespoň maličkou dobrou zprávu, to vám moc přeji.
Alena Vávrová
23.9.2024 21:13
Jen těžko se mi hledají slova nad tou zkázou. Přeji Vám také hodně sil k překonání nelehké životní situace. A to všem, kterým dravá voda vzala domovy. A víra ať Vás neopouští ♥♥♥♥♥♥!
Elena Valeriánová
23.9.2024 21:08
My bydlíme v činžovním domě naproti tomu žlutému, to je dům nadace Darmoděj a bydlí tam ti, co dostali od života druhou šanci. Vidím, že jsem tam žádnou fotku nedala, přiznám se, že jsem ten článek stvořila velmi rychle, nemohla jsem se tím dlouho zabývat. Pořád to na mě působí a nesu to velice těžce. Já za tou katastrofou vidím lidi. V roce 1997 byly u nás povodně velice zlé, ale ty letošní, byly daleko horší. A nejen u nás. Teď mi psala kamarádka, že v Mikulovicích se hodně uklízí, pořád tam je plno hasičů a dobrovolníků. Fungují dva malé obchody, coop a Vietnamská prodejna, ta zvedla ceny (prý). Balení vody a jídla jsou prý mraky. Zítra jede k nám syn, tak budu mít čerstvé zprávy.
Marie Seitlová
23.9.2024 20:47
Eleno, je to strašné, voda je strašný živel. Vidím to i u nás v Bohumíně . Musíte doufat v lepší čas.
Blanka Lazarová
23.9.2024 20:24
Eleno, moc na vás myslím, je to fakt síla. Snad se to vše dá brzy do stavu, kdy se budete moci nastěhovat, ale je to běh na dlouhou trať. Držte se, myslí na vás spousta lidiček a určitě vám na dálku posílají hodně energie, tak i já. Přeji vám co nejlepší počasí a hodně sil.
Zuzana Pivcová
23.9.2024 20:02
Eli, viděli jsme mnoho v televizi, ale když se to dotýká někoho blízkého, je to ještě horší. Máš toho za sebou už hodně, říká se, že každému osud či Vesmír naloží tolik, kolik unese. Jsi silná bytost. Přeji Ti, tedy vám oběma, abyste si už mohli i psychicky odpočinout.
Načíst starší příspěvky
