Václav Kostlán sloužil celý život na závorářském stanovišti. Vyučený Krejčí si vybudoval kolem svého pracoviště jakési centrum placených služeb. V přilehlé obci měl spoustu klientů.Tu posekal trávu, tu vypomohl při stavebních pracích. Prodával pomocnou práci.
Jako soused výpravčího Standy Horáka byl vždy ochoten pomoci. Z dob, kdy pracoval u "Vrchní stavby“měl doma v podstatě všechno potřebné nářadí.Ve sbírce bylo i několik druhů lopat. Jeho kolnu zdobily dokonce vidle na štěrk. Měl také kolečka s gumovým kolem. Když přivezli uhlí, objevil se automaticky soused. Topivo bylo třeba přepravit dlouhou chodbou na dvůr. Hromada se ocitla před rodinným domkem.
Jakmile Standa začal uhlí vozit, za chvíli se objevil soused. Odklízeli pak spolu. Kolikrát se stalo, že uhlí přivezli, když měl výpravčí službu. V tom případě se objevil večer před domkem jen černý flek od uhelného mouru. Soused vše zařídil. Odměnou pro přičinlivého pracanta byla vždy flaška tvrdého alkoholu.Václavova manželka Fanynka nikdy v životě nepracovala.Václav ji umožnil svými aktivitami pohodlný život.
Maminka výpravčího zemřela. Opět se objevilo uhlí.Václav pomohl. Dostal flašku. On se ale ohradil: "Ale maminka mi vždycky dávala ještě padesát korun a tatranky!“ Standovi to došlo. Po celou tu dobu mu maminka platila ze svého! Prostě profesionál každým coulem.
Václav měl ještě jeden kšeft.Po celá léta chodil s křížkem v čele pohřebních průvodů. Pozůstalí museli kromě jiných poplatků vložit peníze i do nastavené dlaně. Odměnou jim byla důstojná chůze a výraz zkušeného, patřičně zkroušeného funébraka.
Václav se stal pro celé generace symbolem. Nosil křížek čtyřicet let a v podstatě tři generace neviděly v čele smutečního průvodu nikoho jiného. Přiblížil se tak císaři Františku Josefovi, který vládl čtyřem generacím.
Zvítězila Sametová revoluce.Výpravčí Standa navázal následující rozhovor: "Sousede, vy byste se měl udělat pro sebe. To vaše nošení křížku provozujte jako živnost. Pořiďte si svůj vlastní křížek s futrálem. Bude mít nástavce s různými hlavami. Součástí bude i křížek pravoslavný, židovská šesticípá a komunistická pěticípá hvězda. Dostavíte se na pohřeb a podle toho o jaký pohřeb půjde, nasadíte tu správnou hlavu!“Dostalo se mu patřičné odpovědi: "Přestaň blbnout, sousede, nebo praštím tou násadou přes hlavu tebe!“
Profesionál nezabral. Držel se svého křížku. Vypomáhal dále podle svých sil lidem za tatranky. Závorářské stanoviště mu zrušili. Naštěstí se dostavil důchod. V těžkých dobách se mu stalo čelo pohřebního průvodu zaručeným zdrojem příjmů. S nostalgií však vzpomínal na zlaté závorářské časy. Na přejezdové zařízení hleděl se stejnou nenávistí v očích, jaká se jevila u dělníků v Anglii, když rozbíjeli stroje, které jim braly práci!
