Libuše Křapová
6.4.2026 10:38
Také Velikonoce nemusím. A to ani nemám nijak špatné vzpomínky, jen se mi nikdy nelíbila ta tradice, že dívky musí dostat našupáno. Poněkud mne zarazil pohled pana Čtvrtečky - komu se tento zvyk nelíbí, je škarohlíd? Měl by aspoň zkusit se podívat na tento zvyk pohledem z druhé strany. Ještě na základní škole jsem byla osobně svědkem diskuze kluků, kteří se domlouvali, s čím v pondělí vyrazí na dívky. S tatarem z bužírky, další nad tím mávl rukou, že on s tátou chodí každý rok s větví z jalovce, prý to bolí víc.... Není přece nad tradici. Naštěstí tyto exempláře k nám domů nechodily.
Irena Mertová
6.4.2026 10:24
Velikonoce jako svátky jara mám ráda, líbí se mi barevná vejce i pomlázky s fábory. Ovšem ta akce - mrskut - to mi bylo vždy strašně trapně, i když to bylo jenom "jako"... připadala jsem si jak v nějaké špatné divadelní scénce. Vidět mého hodného dědečka jak s chutí hrozí vesele pomlázkou - no fakt divné... Bylo to takové nucené, nepřirozené. Jednou v Braníku jsme s dcerou koledníkům (její kamarádi) neotevřely. Jeden kluk byl tak naštvaný, že nám podsekal pomlázkou všechny krásné tulipány na zahrádce, měly jsme jich tam desítky. Dnes přijdou na koledu vnučky, no budiž... :-)
Jaroslav Čtvrtečka
6.4.2026 10:09
Záleží, jací jste, zda do sebe zahledění škarohlídi, nebo zda se díváte na svět, s nadějí a božím požehnáním. U nás byly vždy Velikonoce radostné, veselé a tradiční, pocházím z Ladova kraje. Ostatně v mistrových obrázcích většinou vídám své bývalé sousedy a kamarády a taky sebe. Snažím se udržovat aspoň tu chvilku, tu jarní špetku z toho, co si pamatuji z Velikonoc, ze svého překrásného dětství. Velikonoce u nás bývávaly o dětech, o pomlázkách, chodívali jsme s klukama, co pamatuji, hned brzo ráno na koledu a přinést domů košík plný různobarevných vajec, nebyl žádný problém. Dnes je to už slabší, nějak rychleji stárneme, ale manželku, aspoň symbolicky, pomlázkou vždy omladím! Stejně tehdy, jako dnes, tradice je tradice. Naši psi z toho mají taky něco, vždyť patří k nám do rodiny a rozumu mají, jejej, až, až! Bať! Australský ovčák Eda mi třeba pomohl nést pomlázku, ten malý Shih Tsu psík Bobík, ji tahal za mašli a pomáhali oba, hlavně vzpomenout si na koledu, jak to bylo, hody, hody, vrr, haf, haf? Dostal jsem svoje vajíčko a hned jsem ho zbavil skořápky a snědl. To druhé si bez dovolení, po mém vzoru vzal, v nestřežené chvíli Eda a sežral ho i se skořápkou a jak mu chutnalo! A tak to asi má být. Veselo a šťastno. Nemračte se, jsou Velikonoce a jaro!!
Ingrid Hřebíčková
6.4.2026 09:30
V Praze v našem činžáku bydlela žena se čtyřmi dcerami, dcery celé roky si hrály před domem, nikam s nimi máma nechodila. Strašně se tam nudily. A mě na velikonoce napadlo říct synovi, ať vezme pomlázku a jemně jim našupe. Prosila jsem ho, vůbec nechtěl, byl stydivý, jemný kluk. Ale šel. Pro dívky to byl obrovský zážitek, že se jich vůbec někdo všímá. Syn za chvíli přišel a jedna ze sester u nás zazvonila se slovy: " dobrý den, může nás Péťa ještě ztřískat?"
Michaela Přibová
6.4.2026 09:18
Ještě bych vám chtěla vyprávět o nejkrásnějších velikonocích v Itálii v r. 1991 u přátel. Viděla jsem průvod s ukřižovaným Kristem, nádherná mše v kostele. Večer jsme se dívali na Zeffirelliho film Ježiš z Nazareta. Tak duchovní velikonoce jsem do té doby nezažila. Zkouším je v tomto duchu prožívat i u nás doma.
MIROSLAVA JELÍNKOVÁ
6.4.2026 09:11
po tom, co popisujete, se Vám vůbec nedivím. Ve městě to není až takové, ale jako holka pamatuji, to ještě kluci chodili a byli rádi za vajíčka, nějaký bombon či čokoládové cosi... Moc nebili a hlavně znali koledy! Dnes si někteří myslí, že zazvoní, nastaví ruku a dávej!!! Jako vše se to dobou nějak zvrtlo, dnes alkohol, peníze atd. Nic extra. Tady už koledníci nechodí a pokud někdo zazvoní, neotvírám, pouze vnoučatům. Co bydlím sama, nedělám výzdobu, vázy, nic, ani ubrusy už nemám. Pro mě na ty čtyři dny volna to nestojí za to. Jinak jako tradice, pokud by byla v rozumných mezích, není špatná a jistě hodně mladých i starších má i hezké vzpomínky. Mě už vadí jen to, jak nám média podsouvají formou reklam, kde a co a jak si máme (musíme) koupit, stejně jako u vánoc již od října a děsný Santa, nikoli náš Ježíšek, je spíše noční můrou...:-( Ale je to jen a jen o lidech, co si nechají líbit, do čeho se dají nutit, co tolerují. Pokud vnímají svátky jako volno a čas s rodinou a dětmi, paráda. Pokud je to o "obžerství" a potřebě brát si půjčky na cokoliv /dárečky/, je to smutné... Tak klidné svátky dle Vašich představ. :-)
Ingrid Hřebíčková
6.4.2026 09:05
Kdysi jsem četla, že se v pomlázce vyžívají kluci a muži, co nemají úspěch u dívek a žen a " vrací " jim ten nezájem v mrskání. My byly se sestrou tak rády, že jsme ve společnosti Pražáků. Byl to den, co jsem je všechny milovala. Nikdo zvyk nedržel. Na druhé straně jsen pochopila zvyk z pohledu 12.letého dítěte. Psala jsem o té rodině kdysi článek " Lena". Kluk den před tím mi řekl, že přijde s pomlázkou. Věděl, jak tento zvyk nesnáším. Přišel, pomlázkou se mi sotva dotýkal a říkal přitom hody, hody, ....a já věděla, že kašle na tenhle zvyk. Že chce peníze. Samozřejmě jsem mu dala tolik, že měl velikou radost. Byli tenkrát rodina na tom špatně, byl to můj nejsilnější zážitek o velikonocích.
Michaela Přibová
6.4.2026 08:47
Zaplať pánbůh že jsme prožily dětství a mládí v centru Prahy. Vlastně celý život se nám to vyhnulo. A teď na vesnici klidně neotevřeme. Sestra Ingrid má stejný pohled na věc a mně to vyhovuje. Ani při pravidelném velikonočním průvodcování jsem se o velikonočním pondělí s pomláskou nezmiňovala. Protože když jsem to jednou řekla, nikdo to nechápal. Děkuji za vaše vyprávění.
Iva Bendová
6.4.2026 08:36
Ano, vzpomínám hlavně na bolest hlavy ze směsi levných voňavek na ni nalitých a nepříjemně ošlehaná lýtka jalovcem... :-) Jako dospělá pak na ty, co už měli k poledni naváto, a nechtělo se jim od nás domů... Jelikož je můj druhý manžel v tomto směru stydlivý a nemrská, navíc bydlím jinde, mám už dvacet let klid :-)
