Uděláme však důležitou změnu: další výsledky se už budou vztahovat pouze na lidi ve věku 65 a více. Proč? Protože ti mladší hodně vybočují z běžného obrazu seniora tím, že jsou mnohem méně chronicky nemocní a v dosavadním životě se jim děje ještě málo závažných událostí. Také jejich každodenní návyky jsou značně odlišné, protože ti mladí nejčastěji ještě pracují, kdežto ti starší už většinou ne. Ale budu rád, když si článek přečtete i vy mladší, protože aspoň budete vědět, co vás – čistě statisticky řečeno – asi čeká.
Aby výsledky lépe odrážely skutečnou situaci seniorů co nejpřesněji, musel jsem data takzvaně převážit. Co to znamená? Jednoduše jsem soubor 803 dotazovaných přizpůsobil tomu, aby poměry mezi počtem mužů a žen a mezi různými věkovými skupinami přesně odpovídaly tomu, jak vypadá celá populace seniorů v ČR. Vznikla tak věrná zmenšenina seniorské populace, díky které můžeme s velkou přesností říct, co se dnes děje se seniory 65+ (tak značím lidi ve věku 65 let a více), z nichž už zhruba polovina a používá internet.
Ještě připomenu, že při čtení si můžete výsledky porovnat se svou vlastní situací. Řečeno s černým humorem: abyste viděli, že na tom nejste takhle sami nebo že jste na tom líp. Nebo hůř?
Zopakujeme otázku z minulého článku - jakými nemocemi a chronickými poruchami trpí lidé v seniorském věku? Výsledky platí pro lidi 65+, čili uvidíme přesněji, jak velký je výskyt nemocí mezi nimi.
Všimněme si čtyř nejčastějších. Všechny souvisí především se stylem života – se stravou, pohybem, spánkem a dalšími činnostmi, které si lidé mohou do velké míry sami volit. Žijí-li nezdravě či riskantně, dostane se jejich tělo do fáze onemocnění, kdy už to bez léků někdy ani nejde. Ptali jsme se proto na některé návyky seniorů a dozvěděli se toto:
Téměř desetina seniorů 65+ se prakticky nezajímá ani neusiluje o zdravé stravování. Polovina jen málo nebo někdy a zbývající dvě pětiny se o zdravé stravování zajímá a také jej praktikuje:
Pro zdravý život je zcela zásadní pohyb, resp. přiměřená tělesná námaha. Dokonce tak vydatná, že se při ní člověk může zapotit nebo lehce zadýchat. Intenzita může být i menší, avšak častá a dostatečně dlouho trvající. Proto se mluví například o chůzi svižným tempem dva až tři kilometry za půl hodiny. A to praktikovat 3x v týdnu, raději ještě častěji, anebo to kombinovat s jinou fyzickou aktivitou (práce na zahradě, jízda na kole a podobně). Do dotazníku jsme jako příklad dali „aspoň 30 minut chůze, aspoň 15 minut cvičení, aspoň hodina práce venku nebo v dílně“.
Dvě třetiny dotazovaných tvrdilo, že se takovým fyzickým aktivitám věnují denně nebo téměř denně. To by bylo krásné. Pětina uvedla, že to činí maximálně dvakrát v týdnu a zbývající 15% méně často nebo občas:
Jak vlastně lidé 65+ celkově hodnotí svůj životní styl? Opět to vyjádříme graficky:
Když teď známe některé významné zdravotní potíže seniorů a jejich pohybové a stravovací návyky, zeptejme se, co by jim pomohlo zlepšit nebo udržet jejich současný zdravotní stav. Přesně na to jsme se v průzkumu dotázali a hle, tady jsou hlavní výsledky:
Součet % by byl tentokrát vyšší než 100, protože někteří lidé označili více potřebných aktivit. Současně nám tu však odpovědělo pouze 588 dotazovaných. Ti zbývající buď neměli potřebu sdělovat své plány, anebo si myslí, že nic zlepšovat nemusí.
Vidíme, že jasně vede plán (předsevzetí) více se věnovat pohybu. A to je taky základ všeho ostatního. Všimněte si v první tabulce nahoře, že každý druhý z nás bojuje s vysokým tlakem nebo srdečními problémy a přitom právě u těchto diagnóz má pohyb ty nejrychlejší a nejviditelnější výsledky. Je však varovné, že pouze 53% lidí, kteří tím trpí, přiznává, že by se měli víc hýbat. K tomu bych připsal už jen otazník s vykřičníkem.
„Jaký si to uděláš, takový to máš“
Dovolte mi tu zopakovat některé hlavní účinky přiměřeného pohybu v našem věku. Chůze, tělesná práce i silové cvičení zpomalují úbytek svalové síly a tím se snižuje riziko pádu s rizikem zlomeniny. Ty pády patří mimochodem, možná to ani nebudete věřit, k hlavním příčinám invalidity a úmrtí starých lidí.
Tentýž pohyb vám ale posiluje také kosti a chrupavky v kloubech udržuje v lepší kondici, než by byly bez pohybu a zátěže. Že s hustotou svých kostí a se sílou svalů nemůžete nic dělat, to je pověra neinformovaných lidí. Promiňte tuto přímost, ale jak jinak to pomocí psaného textu zdůraznit?
Málem bych zapomněl na zcela zásadní vliv pohybu na prevenci mozkové mrtvice a srdečního infarktu. Není to ochrana stoprocentní, jsou však studie prokazující, že svižná chůze půl hodiny denně snižuje riziko mrtvice a infarktu až o třetinu. Statisticky vzato, je to podobné, jako kdybyste přecházeli velmi rušnou čtyřproudovou silnici po přechodu pro pěší, nebo mimo něj. Zkrátka, není to jedno.
Jak je možné, že dlouhodobě prováděný pohyb působí příznivě na mozek a na srdce? Snižuje totiž krevní tlak a „zlý“ LDL cholesterol, zvyšuje pružnost cév (menší riziko ucpání), působí preventivně proti cukrovce a posiluje srdce – což je prokazatelné u některých osob se srdečním selháním.
Vydatný pohyb zvyšuje průtok krve mozkem, který je tak lépe zásoben kyslíkem a živinami. Udává se, že snižuje i riziko zánětu (zpomalení neurodegenerace u Alzheimerovy nemoci údajně až o 40%). A to nemluvím o vašem bloudivém nervu (který má každý na trase od krku do břicha): svižná chůze, běh nebo jízda na kole zvyšuje napětí tohoto nervu, což paradoxně vede k lepší regulaci stresu a ke snížení chronického zánětu v těle. Tento nerv má totiž svou protizánětlivou dráhu.
V USA probíhá již 50 let (!) dlouhodobá studie o vlivu pravidelné svižné chůze na zdraví žen (muži do této studie nebyli zařazeni). Prokázalo se, že ženy, které se věnují pravidelné svižné chůzi nebo jiné mírné fyzické aktivitě, mají riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku nižší o 30–35 %. Kdyby nic jiného, tak tohle krucinál za ty svižné vycházky opravdu stojí, ne?
Všichni víte, že dostatek pohybu pomáhá udržet tělesnou hmotnost, což znamená menší zátěž pro srdce i pro velké klouby nohou. Mnou propagovaná svižná chůze vám za půl hodiny „spálí“ třeba 150 kcal (kilokalorií). Pro porovnání přidám, že průměrný výdej energie u 75leté ženy, která by se celý den nepohybovala, je asi 1200 kcal za den a u muže alespoň 1500 kcal. Jsou to příklady pro typickou ženu a muže, ale vidíme, že už půl hodinky té chůze nám zvýší výdej energie třeba o desetinu.
Tak jsem se tu docela „rozezpíval“ na téma pohybu. Mohl bych psát o jeho vlivu na imunitu, na spánek, na zmírnění depresí, o rychlejším zotavení po nemoci u těch, kteří se dostatečně hýbou atd. atd.
Doporučení jsou různá, ale například 5x týdně ujít za půl hodiny 2,5-3 km je právě ta svižná chůze, při níž se už začínají projevovat zmíněné zdravotní účinky. Pohyb bez nadsázky znamená zpomalování biologického stárnutí.
Mluvit o stravování nebo preventivních prohlídkách, jak bychom podle výše uvedených výsledků našeho průzkumu mohli, na to tady už není místo a nechci tu zavádět jakousi „poradnu“.
Vážení „životní spolubojovníci“. Když jsem se všemi těmi čísly probíral, uvědomil jsem si jednu věc: většina z nás dobře ví, co by měla dělat. Nejčastěji je to víc pohybu, lepší strava a chodit na prevence. Psal jsem tak proto, že pokud to někdo odkládá, mohl by začít právě dnes - aby mu už zítra bylo o něco líp. Nikdo nám naše zdraví nezařídí, ani lékař, ani stát. Musíme my sami. Jak zpívala skupina Tři sestry: „Jaký si to uděláš, takový to máš.“
