Stále častěji se ukazuje, že pro prevenci je zásadní především každodenní režim. Naopak snaha o intenzivní výkony a rychlé výsledky může bolesti zhoršit. Odborníci proto radí nespoléhat na jeden „zázračný cvik“, ale během dne pravidelně měnit polohu, dělat přestávky od sezení, nepřetěžovat se, dbát na pitný režim a volit dlouhodobě udržitelný pohyb, nejlépe běh.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že bolest dolní části zad postihovala v roce 2020 asi 619 milionů lidí a do roku 2050 se čeká nárůst na 843 milionů. Absolutní počty diagnostikovaných degenerativních nálezů rostou, hlavně kvůli stárnutí populace, vyššímu BMI, sedavosti a lepší diagnostice. Svou roli ale hraje i to, že se vyhřezlé ploténky dnes daří výrazně lépe odhalovat díky dostupnější diagnostice. Mnoho lidí tak dnes konečně získá vysvětlení potíží, které dříve zůstávaly bez jasné příčiny.
„Neznamená to tedy nutně, že by páteř moderního člověka byla automaticky v horším stavu než u našich předků. Samotný nález na páteři ještě nemusí automaticky vysvětlovat všechny potíže. Stupeň degenerativních změn totiž ne vždy odpovídá tomu, jak silnou bolest člověk skutečně cítí. A platí i opačný vztah, kdy ani bez výrazného nálezu nemusí být záda bez potíží,“ vysvětluje Pavol Kostka, neurolog a vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie, která se na léčbu plotének specializuje.
Právě proto je důležité rozlišovat mezi běžným přetížením a stavem, který už by měl člověk řešit s lékařem. Varovným signálem bývá hlavně bolest, která nezůstává jen v bedrech nebo v zádech, ale vyzařuje do končetin. „Právě tento příznak může ukazovat na problém s ploténkou víc než samotná ztuhlost nebo únava po dlouhém dni. Je dobré zpozornit právě ve chvíli, kdy se bolest začne šířit dál než do místa původního přetížení. To už obvykle nepatří mezi potíže, které stačí rozchodit během víkendu,“ varuje neurolog.
Ergonomie pomáhá, sama ale nestačí
Běžné bolesti zad přitom často vznikají mnohem prostěji. Bolesti zad jsou nejčastěji výsledkem narušené metabolické rovnováhy, která souvisí s poruchami prokrvení ve vazivových tkáních. Může za nimi stát nedostatek pohybu, dlouhé a nesprávné sezení, jednostranná zátěž i přetrénování bez dostatečné regenerace.
Nezanedbatelnou příčinou vzniku bolesti zad je také změna imunitní reakce organismu na vnější podnět, kterým je nejčastěji fyzická zátěž. „To je důvod, proč se bolesti zad objevují i u lidí, kteří jsou jinak zdraví a aktivní. V každodenním provozu totiž často chybí rovnováha mezi výkonem, odpočinkem a přirozeným pohybem,“ popisuje vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie.
Velkým tématem posledních let je ergonomie. Správně nastavená židle, monitor nebo matrace určitě dávají smysl, protože pomáhají tělu fungovat v rovnoměrnější zátěži. „Samy o sobě ale problém nevyřeší. Ani ta nejlepší kancelářská židle nezabrání tomu, aby se po hodinách sezení neozvala únava, ztuhlost nebo přetížení,“ říká Kostka. Ergonomie podle něj sice dává dobrý základ pro zdravou pohybovou soustavu, nenahrazuje ale pohyb ani pravidelné změny polohy.
Podobně je to i s pohybem. „Pravidelné cvičení je pro záda důležité, ale neexistuje jediná univerzální sestava, která by člověka spolehlivě ochránila před vznikem potíží. Cvičení spíš pomáhá lépe zvládat každodenní zátěž a zároveň aktivovat regenerační procesy,” vysvětluje Kostka. Rizikem naopak mohou být přílišné předklony a záklony u lidí, kteří na takovou zátěž nejsou připraveni.
Podle Kostky je důležité organismus na jakoukoliv zátěž postupně adaptovat. Teprve pak ani výskoky i dopady na tvrdém povrchu u sportů jako volejbal nebo tenis nebudou vyvolávat bolesti zad. „Pro většinu lidí je proto důležitější pravidelnost než snaha o rychlé výsledky. Zádům obvykle prospívá spíš rozumný a dlouhodobě udržitelný režim než nárazové sportovní výkony,” dodává vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie.
O zdravých zádech rozhoduje rutina
Prevence tak ve výsledku nestojí na jednom velkém rozhodnutí, ale na sérii drobných návyků. Patří k nim dostatek pohybu, rozumné střídání aktivity a odpočinku, pravidelný pitný režim i střídmost ve stravování. Důležité jsou také přestávky při práci u počítače a večerní poloha těla, která zbytečně nepřetěžuje krk ani bedra. Právě tato nenápadná každodenní rozhodnutí se v čase sčítají. A často mají na stav zad větší dopad než jednorázové předsevzetí, které vydrží jen pár dní.
Pomoci může už obyčejný začátek dne, například napít se po probuzení vody, zvolit pohodlnou obuv, nevysedávat během dne dlouhé hodiny bez pohybu a dát tělu čas na regeneraci. „Ideální sportovní aktivitou je v tomto případě běh. Z hlediska dlouhodobého zdraví zad totiž stále platí jednoduché pravidlo. Čím přirozeněji a pravidelněji se člověk hýbe, tím větší šanci má, že mu záda budou sloužit i ve vyšším věku,“ uzavírá neurolog Kostka.
