Zámek Versailles znovu otevírá komnaty dcer francouzského krále Ludvíka XV., princezen Adélaide a Victoire. Apartmány obou dam, situované v přízemí centrálního bloku zámku, byly předtím více než rok a půl veřejnosti nepřístupné. Devět komnat, kde královské dcery žily v letech 1769 až 1789, bylo velmi pečlivě dovybaveno dobovým nábytkem z depozitářů Louvru a jiných muzeí.
Pro výzdobu komnat získal zámek Versailles také výjimečný soubor tří váz ze sévreského porcelánu, které vyzdobil slavný malíř porcelánu Charles-Nicolas Dodin a zakoupila princezna Victoire. K tomu se pojí další tři vázy zapůjčené Metropolitním muzeem umění v New Yorku.
Na lůžko se muselo po schůdcích
Tapisérie, závěsy na oknech a na dveřích, ložní prádlo a křesla v hlavních komnatách princezen byly tři roky zhotovovány podle vzorů z 18. století od lyonských výrobců hedvábí, prýmkařů a čalouníků. Nábytek je dílem uměleckých truhlářů 18. století, Jeana-Henriho Riesenera, Martina Levasseura či Adama Weisweilera, a uměleckých řezbářů, jako byl Jean-Baptiste Tilliard či Georges Jacob.
Protože nebylo možno získat původní postel pro ložnici princezny Victoire, konzervátoři zvolili lůžko podle tureckého způsobu doplněné nebesy. Adélaidin pokoj je vybaven lůžkem se třemi lenochy a je korunováno nebesy od téhož uměleckého řezbáře. Lůžko je tak vysoké, že na ně bylo třeba stoupat po schůdcích.
Bystrá Adélaide a dobrácká Victoire
Adélaide (1732 až 1800) a Victoire (1733 až 1799) byly dcery Ludvíka XV. (1710 až 1774) a Marie Leszczinské, kteří spolu měli během deseti let deset dětí, z toho osm dcer. Obě princezny se nikdy neprovdaly.
Četné portréty těchto žen v různém věku, jejichž autory jsou tehdejší významní malíři Jean-Marc Nattier či Jean Germain Drouais, ukazují sílu Adélaidiny dominantní osobnosti a přívětivou tvář kulaťoučké Victoire. Madame Adélaide měla bystrého ducha a její ostré poznámky vzbouzely strach, její sestra Victoire byla velká dobračka.
Dar od Mozarta: sonáta pro cembalo
„Obě sestry musely vést ve Versailles život podřízený přísným pravidlům a etiketě,“ vysvětluje ředitelka zámku Versailles Béatrix Saulová. „Byly velmi vzdělané a hrály na různé hudební nástroje.“
Victoire mistrně ovládala cembalo. Ve velkém kabinetu jejího apartmánu hrál před královskou rodinou v roce 1763 mladý Mozart a rok poté věnoval princezně jednu ze svých prvních sonát pro cembalo. Adélaide zase hrála na housle a na harfu.
Aby princezny mohly uniknout oficiální obřadnosti Versailles, měly letní rezidenci, zámek Bellevue v Meudonu jihozápadně od Paříže. Ten dříve patřil bývalé favoritce Ludvíka XV., markýze Pompadour, která zemřela v roce 1764. Když princezny v roce 1789 ohrozila revoluce, opustily Versailles a zamířily do Bellevue, načež emigrovaly do Itálie. Adélaide zemřela v roce 1800, její mladší sestra skonala už o rok dříve.
