Ferman přišel poštou. Telegram zněl: "Nastoupíte denní směnu ve stanici Sklenné nad Oslavou!“ Což o to, mladý výpravčí si nemůže vybírat, kam jej staniční služba pošle. V tomto případě ale musel Fantík Rendl napřed najít stanici na železniční mapě. Proboha, stanička leží na hlavní trati Brno – Havlíčkův Brod. Celá trať je v přestavbě, výluky a provizorní zabezpečovací zařízení. Střídač dorazil na denní směnu. Přivítal jej náčelník stanice. Sloužil už třetí noční po sobě. Zcela vyčerpán nechal příchozímu přečíst Staniční řád. Pak jej vyvedl před provizorní "staniční budovu“ vytvořenou z mobilních buněk. Postavil služebníka čelem ke kolejišti a pravil: "Tam je první a třetí kolej, stojíte u druhé! Mnoho štěstí a odpotácel se do postele.
Dopravní poměry byly naštěstí velmi jednoduché. Jezdilo se první, druhá. Akorát se jezdilo "na hubu“, dávaly se pouze telefonické odhlášky. Na hlavním tahu to bylo dost riskantní. Fanouš odsloužil pár směn. Ve stanici se mu začalo líbit. Na jedné denní si jej vzal náčelník bokem a pravil: "Jak víte, v každé stanici se musí dělat vždy po dvaceti čtyřech hodinách statistika. Moji dva kmenoví zaměstnanci, kteří ještě zůstali, na to kašlou. Na noční to dejte do pořádku. Za pár hodin můžete být hotov!“
Fanouš spatřil tu spoušť. Od začátku měsíce ani řádek. Pak se zamyslil přímo hlavou. Vyhrabal ze skříně staré statistiky, přibližně stejný měsíc a vše zručně opsal! Náčelník byl nadmíru spokojen a nadřízený orgán jistě taktéž.
Substituce se chýlila ke konci. Najednou byl avizován nový výpravčí. Náčelník se zmínil, že večer přijde Fanouše vystřídat Šlechta! "Tak to teda musí být persóna! Ve dveřích jistě bude stát Victorio De Sica v železničářské uniformě!“ Fanouš se nemůže dočkat večera. Jaké však bylo služebníkovo překvapení, když se zjevil ve dveřích malý Lojzík Lepič z Béčka! Spolužák postřehl výraz překvapení v očích kolegy a pravil: "Víš Franc, já jsem se vdal!“
Paní Šlechová nechtěla být jistě za žádnou cenu paní Lepičovou.
S těmi příjmeními je vůbec potíž. Ve Frantíkově rodné vísce sídlil od pradávna rozsáhlý rok Kakáčů. Najednou se všichni nechali přejmenovat na Kaliny. V obci však běžel dlouhou dobu slogan, že z kakáče vyrostla kalina! V sousedním městečku se zase Oslíkovi nechali přejmenovat na Orlíkovi. Svého času hrával hokej za Spartu hráč jménem Hňup a měl to napsáno na zádech!
Vyprávěl se také vtip, že se na úřad dostavil pán a pravil: "Chci se nechat přejmenovat.“
"No a jak se jmenujete?“ otázal se úředník.
"František Prdelka,“ oznamuje žadatel.
"A jak se chcete jmenovat?“
"Odpověď zní: Roman!“
Nakonec zaperlil i sám Fanouš Rendl. Po druhém rozvodu se odhodlala k rozhodnému kroku bývalá manželka. Osm let byla paní Rendlovou. Na počest ukončeného vztahu oznámila bývalému manželovi:
"Mám pro tebe radostnou zprávu. Nechala jsem se přejmenovat. Už nejsem Rendlová, ale Horáčková. Vzala jsem si nazpět své dívčí příjmení!“
A exmanžel humorista pravil: "Já mám pro tebe také radostnou zprávu. Nechal jsem se také přejmenovat. Vzal jsem si i já tvé dívčí příjmení. Už se nejmenuji Rendl, ale Horáček!“
