Máte problémy s páteří? Šťastní ti, kteří je nemají!
Já mezi ty šťastné nepatřím. Sice až v posledních letech, ale žádná radost. První ohlášení problémů začalo deformací. Švadlena mi při jednom měření řekla, že pravé rameno mám vyšší. Navrhla vycpávku na levé. Pouze docela malou. Druhé upozornění jsem dostala od kamarádky, která mi prostě řekla, abych zůstala chvíli stát, že se jí zdá, že mám hrb. Tak to bylo upozornění!
Přišla jsem domů - a začala podrobně studovat postavu. Zrcadla mám. Uplně jsem se zhrozila. Esko a ještě zborcené. Byla jsem zoufalá. Navíc se přidaly bolesti. Už jsem nevydržela stát. Stále jsem si musela lehat. Začala jsem chodit k lékaři. Navíc mi zjistili silné odvápnění. Dostala jsem prášky. Čas ubíhál, a záda bolela stále víc.
Roli sehrála náhoda. Stalo se, že kadeřnice, ke které chodím, se opozdila. Čekací dobu jsem vyplnila procházkou po okolí. Zastavila jsem se u upoutávky masážního salonu. Byl tam obrázek čehosi, co jsem zatím neviděla. Bylo to autotrakční léhátko. Hned jsem byla rozhodnuta. To musím mít. Blížily se Vánoce, a tak o dárku pro mne bylo jasno. Léhátko mám už 1 a 1/4 roku. Denně se zavěšuji. Záda už nebolí.
Skolióza určitě nepokračuje. Páteř zatím rovná není. No nevadí. Bude!
