JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA.
Čtyři roční období, která samozřejmě všichni známe. Určeny byly podle jarní a zimní rovnodennosti a podle letního a zimního slunovratu. Přesto některé měsíce částečně zařazujeme k jinému období, než je astronomicky určeno.
Naši předkové žili převážně na venkově a ve městech sídlila jen menší část populace až do počátku 20. Století. Žili v souznění s přírodou, pozorovali ji a poznávali, neboť od jara do podzimu pracovali na polích či v lese. Svá pozorování vložily do pranostik, z velké části spojené se svátky světců, a dovedli podle nich předpovídat počasí. Nabyté znalosti se předávaly z generace na generaci.
Na základě svých pozorování lidé na venkově až do konce 19. století běžně používali dělení roku na osm ročních období, jejichž začátky a konce byly určovány podle svátků světců a světic.
A která období to byla?
Předjaří, 24. 2. – 19. 3., od sv. Matěje do sv. Josefa.
Jaro, 19. 3. – 16. 5., od sv. Josefa do sv. Jana Nepomuckého.
Podlétí, 16. 5. – 8. 6., od sv. Jana Nepomuckého do sv. Medarda.
Léto, 8. 6. – 15. 8., od sv. Medarda do svátku Nanebevstoupení Panny Marie
Polétí, 15. 8. – 21. 9., od svátku Nanebevstoupení Panny Marie do sv. Matouše.
Podzim, 21. 9. – 11. 11., od sv. Matouše do sv. Martina.
Předzima, 11. 11. – 25. 12. od sv. Martina do svátku Narození Páně
Zima, 25. 12. – 24. 2., od svátku Narození Páně do sv. Matěje.
Přestože pozdní léto vrcholí, páté roční období se nenápadně přihlásilo.
Polétí, od 15. 8. do 21. 9., od svátku Nanebevzetí Panny Marie do sv. Matouše
V polétí hýří příroda barvami pozdního léta, dny se krátí, žně končí a začíná foukat ze strnišť. Jak tvrdí lidová pranostika, Bartoloměj svatý, odpoledne krátí. Čápi odlétají do teplých krajin a školákům pomaloučku končí prázdniny a připravují se na nový školní rok. Ani knihovny v létě nezahálely a snažily se pro čtenáře vytvořit co nejhezčí prostředí. Slunce koncem srpna ještě pálí, na rozdíl od září kdy příjemně hřeje. Na stromech dozrává ovoce a víno na vinohradech. Pomalu se blíží podzim.
