Natalja Gorbaněvská, jedna z "osmi statečných" sovětských disidentů, kteří na moskevském Rudém náměstí v srpnu 1968 demonstrovali proti okupaci Československa sovětskou armádou a jednotkami dalších států takzvané Varšavské smlouvy, zemřela v Paříži v 77 letech. Oznámila to ruská média. Za účast na protestní akci pykala v tehdejším Sovětském svazu mimo jiné nuceným pobytem v psychiatrické léčebně.
Na sovětské poměry bezprecedentní demonstrace se uskutečnila v těsné blízkosti Kremlu 25. srpna 1968, tedy čtyři dny po vpádu cizích vojsk do Československa. Gorbaněvská později uvedla, že byla roztrpčena tím, jak byly zmařeny naděje spojované s reformním procesem v Československu, takzvaným pražským jarem. Prohlásila také, že protestu se zúčastnila i proto, že se nechtěla stydět před svými dětmi za pasivitu v tak důležitém historickém okamžiku. Nejvíce prý Gorbaněvskou "naštvalo" oficiální sovětské prohlášení, že sovětští lidé invazi jednomyslně podporují.
Disidenti rozvinuli na Rudém náměstí transparenty s hesly "Za vaši i naši svobodu!", "Ať žije svobodné a nezávislé Československo!", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi!" nebo "Ruce pryč od Československa!". Po několika minutách jejich akci brutálně ukončila policie.
Gorbaněvská nebyla na rozdíl od jiných účastníků demonstrace před 45 lety bezprostředně po zadržení souzena, protože se starala o malého syna. Koncem roku 1969 ji ale režim nechal internovat v psychiatrické léčebně, odkud se dostala až po více než dvou letech. V roce 1975 emigrovala do Francie, kde působila v organizacích ruské emigrace. Sama v jednom rozhovoru uvedla, že v Paříži může žít jen díky tomu, že má polský pas – polské občanství obdržela v roce 2005.
Narodila se 26. května 1936 v Moskvě a v roce 1964 vystudovala filologii a překladatelství na Leningradské univerzitě (dnes Petrohradská státní univerzita). Poté pracovala jako knihovnice a překladatelka; postupně se začala angažovat v disentu a vydávala samizdatový časopis "Kronika současných událostí".
Gorbaněvská, která byla rovněž autorkou desítek svazků poezie a překladatelkou mimo jiné z češtiny a polštiny, minulý měsíc navštívila Česko. Za své celoživotní zásluhy v boji za demokracii, svobodu a lidská práva zde převzala ocenění Univerzity Karlovy.
V poslední době Gorbaněvská upozorňovala na nedostatek svobody médií v nynějším Rusku a prohlašovala, že náhražkou samizdatových časopisů protisovětské opozice by se ve 21. století mohl stát internet. Byla považována za aktivní blogerku: touto formou se kupříkladu kriticky vyjadřovala k ruskému tažení v Gruzii nebo se zasazovala o svobodu odsouzených členek hudební skupiny Pussy Riot, uvězněných za kontroverzní vystoupení v pravoslavném chrámu namířené proti prezidentu Vladimiru Putinovi.
