Ano, mlsáme, čím dál víc. V České republice v posledních letech roste spotřeba čokolády. A bez ohledu na vyšší cenu však jsou lidé stále ochotnější si připlatit za kvalitnější produkty. Tvrdí to alespoň prodejci, kteří o víkendu nabízeli své sladké zboží na čokoládové show v budově 14|15 Baťova institutu ve Zlíně. Návštěvníkům ukazují rozmanitost použití a druhů čokolády od pralinek až třeba po čokoládu určenou pro kosmetiku.
Nejprve si srovnejme pár čísel. Podle Českého statistického úřadu snědl loni každý obyvatel Česka v průměru 6,7 kilogramu čokolády a čokoládových cukrovinek. V roce 2011 to bylo méně o 400 gramů a v roce 2004 dokonce činila podle statistiků tuzemská spotřeba čokolády a čokoládových cukrovinek jen 4,7 kilogramu. „K našemu štěstí stoupá poptávka po kvalitní čokoládě,“ pochvaluje si Alena Trávníčková z Prahy, která prodává čokoládu třetím rokem.
Podle ní lidé sice stále kontrolují cenu, která však pro ně mnohdy nakonec nebývá rozhodující. „Když chcete někomu dát hezký dárek nebo si i sám pro sebe na chuť koupit něco dobrého a víte, že to má vnitřní kvalitu a nejenom hezký obal, tak do toho ty peníze dáte,“ míní Trávníčková.
Návštěvníci Baťova institutu její slova potvrzovali. „Jednou za čas si člověk přece může dovolit zahřešit,“ přiznala s úsměvem Jana Marková ze Zlína.
Méně bývá více
Ano, namísto „polevových pochoutek“, hrůzostrašných supermarketových figurek Mikuláše či andílků na vánoční stromeček za pár korun, které se ovšem nedají pozřít, si lidé kupují raději v menší míře kvalitní a značkové čokolády, na nichž si člověk opravdu pochutná. I v tomto případě platí, že méně bývá někdy více. Uvědomují si to i babičky, které vnoučatům konečně přestávají kupovat levné cukrovinky.
„Dříve musel být můj proutěný koš, který jsem posílala vnoučatům na Mikuláše, plný po okraj. Když trochu odrostla a troufla si mě upozornit, že jim většina dobrot nechutná, ochutnala jsem je sama. Musela jsem uznat, že děti měly pravdu, nedalo se to jíst. Dnes posílám koš ani ne poloviční, ale vím, že si na něm adresáti pochutnají, protože jsem všechny dobroty sama otestovala. Vyjde to na stejné peníze a necítíte se trapně,“ přiznává pětašedesátiletá Jiřina Malá z Brna.
Není to jen dezert
Ale zpět k zlínské čokoládové show. Kromě pokladů z čokoládových velmocí, jako je Belgie, Švýcarsko, Francie či Jižní Amerika, si lidé o víkendu ve Zlíně prohlédli i na 600 obalů různého stáří od čokolád z celého světa, kde nechybějí ani adventní kalendáře a obrazy malované čokoládou. Mohou se i poučit na kulinářských přehlídkách. Kuchaři při nich vytvářejí kromě dezertů i slaná jídla, jejichž surovinou je paradoxně čokoláda.
„Děláme třeba vepřovou kotletu a těstoviny, obojí s čokoládou. Chceme tak ukázat, že čokoláda není jen na dezert, ale může z ní být i dobrá omáčka,“ vysvětluje pořadatel přehlídky Chris Delattre, Francouz, který žije deset let v Olomouci. Česko se svou show objíždí od roku 2010. Podle něj Francouzi jedí čokoládu častěji a na rozdíl od Čechů si více potrpí na kvalitu. „Přestože se situace zlepšuje, pořád máte co dohánět,“ dodává Delattre.
