Na letišti Pain Field nedaleko Seattlu na severovýchodě USA panovalo 9. února 1969 velké napětí. Poprvé se vznesl do vzduchu letoun Boeing 747, na dlouho největší dopravní letadlo na světě. „Je to pilotův splněný sen. K jeho ovládání mi úplně stačil palec a ukazováček,“ řekl přesně před 45 lety nadšený zkušební pilot Jack Waddell po přistání. Přes slova chvály ale čekalo letadlo a techniky ještě mnoho práce a více než 1400 hodin ve vzduchu, než nový typ dostal koncem prosince 1969 všechna povolení.
Do služby se nový model dostal začátkem roku 1970, aerolinky Pan Am jej poprvé nasadily 22. ledna 1970 na dálkové lince z New Yorku do Londýna. Zpočátku to přitom s budoucností letadla, kterému se začalo říkat Jumbo Jet, nevypadalo moc slavně. V době jeho vzniku se totiž věřilo, že budoucnost letecké přepravy bude v nadzvukové rychlosti. Technické potíže s vývojem supersoniků Concorde i ropný šok ale udělaly snílkům čáru přes rozpočet a nakonec to byl Boeing, kdo mohl slavit.
Čas ukázal, že velká kapacita a s ní související levnější ekonomika provozu je pro letecké společnosti důležitější než rychlost. Nadzvukových Concordů se vyrobilo jen 20 a sovětských (zcela neúspěšných) Tu-144 vzniklo ještě o čtyři méně, přičemž žádný ze supesoniků už nelétá.
Na druhé straně všech variant Boeingu 747 opustilo továrnu téměř 1500 a výrobce má objednávky na dalších 55 strojů nejnovější verze 747-8. Jen primát největšího stroje pro přepravu pasažérů už elegantnímu stroji Jumbo Jet od prvního vzletu evropského Airbusu A380 v dubnu 2005 nepatří.
