Evropu čeká po řeckých volbách, v nichž neuspěly dosavadní reformní strany, období velké nejistoty. V Řecku bude pravděpodobně vládnout vratká koalice, a řecká budoucnost v eurozóně i stabilita dalších států sužovaných hospodářských krizí je proto nanejvýš ohrožená. Shodují se na tom ekonomové i komentátoři. Na výsledky voleb v Řecku rovněž zareagovaly evropské i světové burzy prudkým poklesem.
„V Řecku není po volbách žádný vítěz. Hlasy si rozdělilo mnoho stran a zemi teď bude vládnout vratká koalice. Ta bude navíc nucena stále čelit nespokojenosti ulice. Výsledky přitom zrcadlí spíše hněv společnosti a její rozsudek nad těmi, kdo jí dosud vládli, než postoje vůči Evropě. Velká většina Řeků totiž stále věří, že Řecko by bylo mimo Evropu ztracené,“ napsal liberální italský deník Corriere della Sera.
Nizozemský list De Telegraaf vidí budoucnost ještě černěji. „Teď už není vůbec jisté, že budou Řekové dodržovat dojednaná úsporná opatření. Je tedy čím dál pravděpodobnější, že tahle země opustí eurozónu. Jestli to způsobí šok, se teprve ukáže,“ prorokuje jeho dnešní komentář.
Stejně skepticky se za nové politické konstelace na osud Řecka v eurozóně dívá také lucemburský deník Luxemburger Wort. „V Řecku hrozí, že se záchranný program EU a MMF zhroutí kvůli vnitřním rozporům. Eurozóna musí co nejdřív zabránit tomu, aby řecký parlament tento záchranný program odmítl. Nekontrolovaný bankrot by totiž způsobil smrtící vlnu, která by mohla do finančních a politických potíží strhnout Španělsko, možná i Itálii a v nejhorším případě také Francii.“
Další média si vedle vlivu nového rozložení sil na hospodářství všímají rovněž růstu vlivu radikální levice a radikální pravice, která ve volbách získala překvapivě silné zastoupení. „Ve chvíli, kdy byl (ve Francii) Hollande prohlášen vítězem, se ukázalo, že volby (v Řecku) vyhráli levicoví radikálové a krajně pravicoví neonacisté. Země je teď bez vlády ve chvíli, kdy Evropa stále hlouběji upadá do krize. Evropa je od včerejška o něco rudější. Bouřková mračna nad kontinentem zase o něco temnější,\" uzavřel svůj komentář belgický deník De Morgen.
Prostor pro úspory se zmenšil
Obě dosud vládní proevropské strany v Řecku nebudou mít po nedělních parlamentních volbách většinu poslanců potřebnou k vytvoření nové koaliční vlády. Po sečtení více než 98 procent hlasů dohromady získaly 149 poslanců v 300členném parlamentu. Zemi, která se topí v ekonomických problémech, proto nyní čeká velmi nejisté období vyjednávání o novém kabinetu. V ohrožení je i osud tvrdých úsporných opatření, které Řecko přijalo ve snaze zachránit se před bankrotem.
Pravicová Nová demokracie (ND) sice zvítězila, ale získala jen 18,9 procenta hlasů. Její dosavadní koaliční partner, levicová strana PASOK, je až třetí s 13,2 procenty. Právě PASOK lze označit za největšího poraženého voleb – od minulého hlasování v roce 2009, kdy získal 43,9 procent voličů, totiž ztratil podstatnou část příznivců.
Obě tyto strany v dosavadní společné vládě podporovaly tvrdá úsporná opatření, vynucená eurozónou, která výměnou za to finančně zachraňuje Řecko před bankrotem. Zatímco ve volbách před třemi lety dostaly dohromady 77,4 procenta hlasů, v neděli se jejich podíl propadl na 32,1 procenta.
Druhé místo si vybojovala opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) s 16,8 procenty hlasů. Její šéf Alexis Tsipras už řekl, že bude chtít sjednotit stanoviska celé řecké levice, aby se snažila zastavit politiku ústupků a škrtů.
Kromě tří nejsilnějších subjektů se do parlamentu dostaly ještě další čtyři strany - konzervativní Nezávislí Řekové budou mít 33 poslanců, Komunistická strana Řecka (KKE) 26 zákonodárců a Demokratická levice 19. Obrovským překvapením je úspěch řeckých neonacistů ze strany Zlatý úsvit, která podle všeho bude mít 21 poslanců.
