Po dvaceti letech budou mít lidé ve čtvrtek možnost navštívit podzemí bývalého Stalinova pomníku v Praze na Letné. Při komentovaných prohlídkách se dozví podrobnosti o vzniku pomníku, kterému se přezdívalo fronta na maso, i tajemstvím obestřené okolnosti jeho likvidace. V rozlehlých prostorách pod dnešním metronomem budou mít možnost spatřit fragmenty někdejší monumentální komunistické stavby.
Dvaadvacet metrů dlouhý žulový pomník zapuštěný v letenském svahu vznikl na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ve své době se stal největším, nejdražším a nejbizarnějším sousoším v Evropě. S velkou pompou byl odhalen 1. května 1955. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše mělo rozsáhlé podzemí, které ohromný pomník podpíralo, původně sloužit jako monumentální sál nebo komunistické mauzoleum. Bývalý režim ale myšlenku nikdy nezrealizoval.
Pomník stál pouhých sedm let. V listopadu 1962 musel kvůli změně poměrů a sovětského vedení zmizet. Byl odstřelován a zničen. „Existuje řada teorií, kam někdejší režim uložil stovky tun materiálu ze sousoší. Podle mého názoru je ale bagry zahrnuly dolů do podzemních prostor,“ řekl Lukeš. Odborníci v 90. letech sutiny prozkoumali, ale nenašli v nich nic zajímavého. „Žádný nos ani knoflík ze soch tu nenajdete,“ uvedl historik. Průzkumu se podrobilo i celé podzemí.
Prostory dosud nenašly žádné využití. Krátce po sametové revoluci sloužilo rozsáhlé podzemí podpírané soustavou sloupů jako klub, vysílalo odsud Rádio 1. Od té doby se objevila řada myšlenek, jak s místem naložit. Podle Lukeše by nejlepší variantou bylo vybudovat muzeum totality. Mluvilo se o vzniku kavárny nebo oceanária.
