Sobota. Půl čtvrté ráno. Většina lidí pochopitelně spí. Proč taky ne? Trochu jinak tomu je u nás. Spolu s dalšími 13ti seniory z našeho Senior klubu nastupuji do vlaku. Jedeme na dovolenou do Mariánských Lázní.
Cesta do Prahy začíná celkem dobře. Ve vlaku je dosti místa, pohodlně si sedáme. Na příští stanici se rázem situace mění. Do vlaku se hrne spousta lidí, která nás všechny překvapuje. Jezdím často, ale takový nával jsem už dlouho nezažila. Spousta dětí odjíždí do Španělska. Všichni se divíme, že nemají zajištěné místenky. Další zastávka a opět spousta lidí. Mají problém se do vlaku dostat. Všichni jsme rádi, že sedíme. Další stanice nejsou o nic lepší. Mládež sedí na klínech, na zemi, ale všichni jsou vcelku veselí. Jen ti, co potřebují na toaletu, mají holt smůlu. Musí zdolat hodně překážek.
V pořádku, jen s minimálním zpožděním přijíždíme do Prahy. V kapse mám mobil. Čekám,až se mi ozve vedoucí CK. Mám slíbeno, že pro nás přijedou k vlaku. Po chvíli se domlouvám a všichni míříme ven z nádraží směrem k autobusu. Nastupujeme a míříme do Plzně. Tam přistupují další účastníci zájezdu a plný autobus může vyjet směrem do Mariánských lázní. Průvodce nám celou cestu komentuje. Dovídáme se spoustu zajímavých věcí.
Je poledne, zastavujeme v Chodové Plané. V restauraci Ve Skále, kde jsou ležácké sklepy tesané ve skále od 12.století, si dáváme občerstvení ve formě jídla, pití, nebo obojího. Odpočinuti a spokojeni pokračujeme v cestě.
Pokračování...
