Z těch hezkých chvílí se Zuzanko asi skládá život. Musíme být rádi, že jsou a že můžeme na ně vzpomínat. Jenom pořád nevím jak to děláš, že dokážeš tak psát. Já si myslím , že asi všichni tady trávíme ty hezké chvíle s tebou Díky za ně.

No, vidíš, ruina a takový krásný byt. Jen těch brambor je škoda.

Zajímavý článek.Nejsem asi ani hruška ani jablko.ale trošku větší bříško občas mám. Ovšem ono se říká,že baba bez břucha je jak garněc( hrnec) bez ucha. :)

Sbírám od loňska razítka na Klíč k památkám. Určitě některý tip z tohoto článku využiji.

Při zmínce o poště jsem si vzpomněla na své poštovní brigády. Byla to pro mě také škola života. Abych si přivydělala na studium, pracovala jsem většinou po celé prázdniny na jedné velké třídírně poštovních zásilek. Balíky se třídily na poštovní vozíky a ty se pak rozvážely bludištěm podzemních chodeb k vlakům. A naopak - od vlaků zase do třídírny. Jednou na noční jsem stála sama na nočním nástupišti s jedním vozíkem a čekala na vlak. Měl zpoždění. A když přijel, z poštovního vagónu vyházeli na peron asi stovku velkých papírových krabic. Vlak odjel a já seděla mezi krabicemi a dumala, jak je dostat do třídírny. Nakonec jsem se dovolala o posily.

Důležité je, věřit síle vlastní myšlenky! Ale k tomu je třeba začít u sebe, ve svém ♥, abych nějakou vlastní myšlenku měla :-)

To je zajímavé, kdysi jsem dostala od známých recept na chleba, jak ho pekli sami doma. Tenkrát jsem si několikrát upekla doma chleba podle tohoto receptu, byl moc dobrý, ale moje lenost zvítězila a vrátila jsem se ke kupování chleba, ale recept mám schovaný.

Jano, je to tak. V Průhonicích je to n á d h e r n é .

Hezký příběh.

My necháváme náš komín čistit před každou zimou. Všechny komíny by se měli nechávat čistit a je úplně jedno, jestli jsou vyzděné nebo jestli se jedná o nerezové komíny. My jsme si koupili komín z https://www.kominycz-eshop.cz/komin-nerezovy , a i když je po každé zimě skoro čistý, stejně si kominíka voláme.

Jsem ráda, že jsem se o této instituci dozvěděla dnes. Vždyť každý, kdo k nám přijede, obdivuje nádherné památky u nás a malé obce se snaží ze skromných prostředků leckdy z ruin něco zachránit. Ať se Vám daří.

Za pár dní tam jedu, tak jsem v očekávání. Nebyla jsem tam léta, jistě se toho hodně změnilo. A s rouškami to bude určitě ještě zajímavejší.

Co tak "Pýcha peklem dýchá? Čert přímo tam není, ale co jiného se dá v pekle hledat? :-) Nebo "To by v tom byl čert, aby...." nebo také "Koho to sem čerti nesou? :-)

Marně si tu hlavu lámu, ale moc mne výsledek láká...Asi na to jdu špatně.

Naďo, nejen že může, stává, samozřejmě. Pobavila jsi mě. Člověk se neuhlídá, ať dělá, co dělá. Chválím tě za štrúdl s „ú“. A za moc hezké fotky. :-)

Díky za tipy. Určitě některá místa v našem okolí navštívím.

Já zatím přátele mám, i když někteří už taky navěky odešli.Máme dobrou partu kamarádů-spolužáků z gymnazia; další partu, takovou náhodnou, se kterou jezdíme každý rok na vinné zájezdy na Moravu (je nás asi dvacet, od mládežníků přes střední věk až po 65+ a docela jsme si "sedli"; vídáme se jen na té Moravě a o to víc si to užíváme); tak si toho považuji. I toho, že můžu klábosit s prima lidmi tady na íčku.

Hezké fotky, horší je to s těmi lesy. Hynou snad úplně všude...

Jarmilko, z letiště mám zkušenost, že část odletové haly vpravo v teminálu I je vždy vyhrazena kontrole před cestou do Izraele (jednu dobu to bylo i do USA). V Sofii jsem dokonce zažila, že na určitou dobu bylo zavřené celé letiště a tam "úřadovala" izraelská bezpečnostní kontrola. Mají to skutečně velmi přísné. Ale pamatuji si, že i při odletu z Londýna jsem jednou zažila přísnou prohlídku. Otázka, zda "jsem si zavazadlo balila sama" byla standardní, ale musela jsem otevřít malý kosmetický kufřík a celý ho prohledali. A to bylo ještě dávno před "dvojčaty".

Zdařilá poezie o mamince. Je to tak, nejdražší lidskou bytostí jsou maminky. Každé dítě když je v úzkých první na koho zavolá je "maminka".