Koně jsou krásní a moudří, ale pro mě za současných podmínek jen k dívání. V mládí jsem chvíli zkoušela jezdit, ale nehodila jsem se na to. Můj vztah k nim se tím však nezměnil.

Hanko, je to takové " blabolení ", ale vyjádřila jsi své pocity dokonale. Moc Ti rozumím.

Martino, to je opět moc krásná galerie fotografií. Když se tak na ní dívám, tak si vzpomenu na houfy turistů ze zámoří, kteří jsou krásou našich domů vyloženě fascinováni. A fotí jako o život. Je jich v naší krásné Praze opravdu dost. Děkuju.

Vy si vlastně v této době žijete krásně pohodový život. Můžete dýchat čerstvý vzduch, pobíhat po velkém baráku s milujícím manželem. Jenže někdo je bohužel zavřený v malé garsonce, sám a ven může chodit jenom v roušce, protože žádný les široko daleko. Tak tyto lidi obdivuji velmi.a doufám, že to vydrží až do konce koronaviru.

Prima básnička. Děkuji.

Honzo, díky. Na 1. lékařské fakultě UK pracuje syn mého přítele. Vede infekční laboratoř, která již také začala testy provádět.

Zbytečné starosti. Letos žádné velikonoce nebudou.

Byla to báječná debata. Pokud jsi, Boženko, vybrala pana Stacha jako prvního hosta Ty, byla to dobrá volba.

Vaše vyprávění koresponduje s tím, co jsem slyšela od těch, co Egypt navštívili. Jelikož zřejmě většina členů naší rodina je "útlocitná", tak nebyla schopna odolat dětským očím a ručkám, které je obklopily a rozdala dost ze svého přídělu peněz. Já pak pro změnu zas trnula při promítání videa, jak moje dcera sviští na nějaké tříkolce sama samotinká pouští, oblak prachu před ní a oblak prachu za ní (evidentně jí ostatní ujeli, protože zřejmě nebyla schopna s nimi udržet rychlost) a dodatečně jsem si oddechla, že mi ji tenkrát nikdo v té poušti neunesl :-))

Zuzko moc hezký článek. Měla jsem kamarádku, která se vyučila pro LOANA Holešov (dnes již neexistuje) a jako nejlepší učnice byla odměněna pobytem na Jaltě nebo na Krymu. Samozřejmě toho využila a jela. Byla velmi spokojená a dodnes si pamatuji, že mně dovezla nádherné těžítko z nějakého kamene, na kterém byl zlacený krab. Vůbec nevím, kde je těžítku konec, doma jej nemám. Z fotek vidět, že příroda kde jsi byla je vskutku krásná!

Moc hezký článek, doplněný pěknými fotečkami. Též dávám přednost naší faune před exotikou. Nejraději mám veverky, labutě, čápy a volavky a samozřejmě zpěvne ptáky . .

Přemýšlela jsem, jestli pokračovat v šití, a vy jste přispěla k mému rozhodnutí, že ano. Ráda čtu vaše zamyšlení, která jsou mi blízká. Máme tady pubertálního vnuka na prahu dospělosti, který má samozřejmě svůj rozum. Milý chlapec, trochu ADHD, trochu nihilista, trochu anarchista. Udržet ho doma, když sem před časem přijel na víkend za svou dívkou, to jsou docela nervy. Hormony jsou momentálně mnohem silnější než rozum. Naštěstí se mu roušky, které jsem mu ušila, líbí. Nosí, pere, mění filtry. Ty jsou naštěstí z rozložitelného materiálu. Přeji nám všem bezpečný den. ♥

Líbí,.... :-) :-) Ano děti jsou upřímná a bezelstná stvoření.

Děkuji za perfektní informace.

Děkujeme za tipy. Ty rozhovory s lékaři mohou být zajímavé.

Dnešní debatu s panem Stachem jsem propásla, těšika jsem se, ale pak jseem na ni zapomněla. Ale podle reakcí to bylo asi pěkné.

Naši mladí už opravdu trochu šílí. Já jsem sama, takže u mě žádná změna, ale kamarádky, se kterými se scházíme, už ch\bí. Naštěstí mohu nakukovat zde.

Když čtu Stáří, tak se mi někdy vybaví ta písnička Michala Kocába, kde Josef Kemr v podobě, ze které šel na mě strach, říkal: Já jsem Tvé stáří..... Ne, věřím a vlastně dnes už i částečně vím, že stáří může mít i hezké stránky. když o ně stojíme. Děkuji, Hanko.

Soni ano, také doufám a věřím v lepší svět, až tuto nemoc, která se tu vzala nikým nepozvaná porazíme! Tvé fotky jsou balzámem!!!!

Moc hezké a zajímavé povídání.