Díky, to se mi moc zamlouvá.

Soni, to se ti moc povedlo. :-)

Nejsi sama, které se tato nová moda nelíbí a působí potíže s dýcháním. Ale co jsem četla dnes na seznamu, tak ty roušky prý se budou nosit delší dobu a snad se stanou běžným doplnkem našeho šatníku.

Skype občas zlobí a vypadává. Dobré jsou i aplikace do chytrých telefonů, např. WhatsUp a Viber. Dávám jim přednost před Skypem.

Ali, jsi odvážná turistka. Hezky píšeš, hezky fotíš. :-)

Asi to vím, ale počkám.... :-) :-)

Sice se nepřejídám, protože si jídlo šetřím.Nevím, při zákazu vycházení, kdy si budu moci koupit nové. A protože je zákaz vycházeni, do lesa se vážně nedostanu.Běhám tedy po svém malém bytě, aby mi netuhly nohy. Máte ještě jiné , dobré rady pro důchodce , kteří při svém nedobrém zdravotním stavu toho moc zacvičit nemůžou?

My o trávník také pečujeme. Je to paráda, když se může člověk projít bosýma nohama po krásně měkkém trávníku. Pravidelně ho zaléváme a hnojíme. Jinak by pěkný nebyl. Celkově se o naši zahradu snažíme starat. Je to pro mě radost i příjemný odpočinek. Nakoupil jsem proto nářadí pro zahradu z https://www.naradinazahradu.cz/ bez kterého bychom nic neudělali.

Pěkné ukázky. Také pletu, ale obvazy pro malomocné. Hladce z bavlněné příze, 25 oček včetně krajových, otočit a opakovat, dokud nevypletu na jehlicích č. 2 třicetigramové klubíčko, což se rovná 1,5 m obvazu. Už to mohu dělat i potmě, ale to raději spím. :-)

Pamatuji si, že v dětství jsem slýchala písničku, kde bylo...čas, ten nezná slitování ale ani s jedním z nás, čas je proto, dámy, páni, aby se tu nepropás´.... Využít smysluplně čas lze v této době i něčím, co mnohým může připadat na hlavu, totiž zdánlivým "nicneděláním", vedoucím k navázání bližšího kontaktu sama se sebou. Je to taková malá prověrka, jak dalece se mohu na sebe spolehnout. Díky, Věrko.

"Jak se zabavit v době karantény?" KDO TO NEVÍ, neumí se smířit sám se sebou, je veden strachem, že přijde o hmotné statky, pro které se "tolik nadřel", MÁ SMŮLU.

Elen, to je krásný, vtipný a pohodový článek. Bylo to milé pohlazení po duši a potěšení pro oči všem, co mají rádi přírodu. A Tvoje fotky? Jako vždy perfektní. Při jejich prohlížení jsem si vzpomněla na jeden pořad v televizi, který jsem sledovala s mým otcem v dětství Jmenoval se Lovy beze zbraní.

I když se mnoha lidem o takové tematice mluvit nechce, je to důležité. Každý, koho se to týká, to bere mnohem vážněji. Díky.

Nevím, osobně, buď jako mnozí, držím pár tisíc dolarů doma „pod svým polštářem“. Žádný samotný systém nemůže být velmi spolehlivý. Bankovní instituce mají tendenci se mýlit. Na co jsem narazil více než jednou. To znamená, že se vám zdá, že se vám zdá, že máte k dispozici i hotovost a mincí, bude stále více jako u kryptoměny. Četl jsem o tom spoustu informací na https://pujckytipy.cz/. Jako „osobní peněženky“ s vlastním šifrovaným klíčem, který nikdo nemůže v případě ničeho jiného.

Dnes jsem si vyrazila se psem na dlouhou procházku. Měla jsem roušku, vyhýbali jsme se i tomu minimu lidí, které jsme potkali. Je možné, že bude hůř a že se budeme muset omezit na krátká venčení kolem domu. Snad to zvládneme. Pes mi v posledních dnech s omezením procházek připadá vystresovaný, smutný. Snad nějaký šestý smysl...

Pokud jde o mě, nedám na KOPŘIVU dopustit. Můj tatínek /krejčí/ měl moc hezký oblek z kopřivového vlákna. Kdo má problémy s ledvinami, neměl by to s kopřivami přehánět.

Jednat jako vůdce je možná dobré, ale ne každý to dokáže tak, aby to tomu druhému nevadilo. Já osobně vůdce moc nemusím. Bolest někdy člověka zocelí, ale někdy ho srazí na kolena a vstávání je hodně těžké.

Řecko je určitě krásné, ale přiznám se, že tam zrovna bych necestovala.

Již dlouho tu nebyl zveřejněn článek, který je natolik vyhraněný svým obsahem, že zaujme širokou čtenářskou rodinu i60 a je přitom více než konfrontační. Chybí zde jen druhá část myšlenky - navrhuji pracovní název: "Doporučení seniora seniorům" a pokračování seriálu "Doporučení seniora ostatním spoluobčanům!". Možná citát vyjádří nejlépe můj názor na článek: "Dobré činy nám dávají sílu a inspirují dobré činy v druhých.“ Platón.

Ano, i v tomto směru se člověk má stále co učit, a někdy se to nenaučí do smrti. Protože opravdová láska je vlastně to, jak přistupujeme k životu a všemu, co k němu patří. Díky, Jituško.