I já přeju celé redakci krásné a pohodové Vánoce.

Velmi zajímavé. Děkuji.

Moc krásné.

Děkuji, Zuzko, za všechny krásné chvilky s Tvojí poezií ♥♥♥.

Za sebe moc děkuji, přeji vše nej.

A proč by ne. I tady je to všechno o lidech. Nejen o personálu, ale i o klientech. Dobré partě se daří všude.

Slavit neslavit... Ta úvaha je sice korektní a poměrně i aktuální ale taková polarizující, jako vše teď. Mám se přidávat do jednoho tábora slavících nebo do druhého tábora neslavících? Nebo se také mohu zabarikádovat ve třetím táboře naprostých nihilistů, kteří protestně vyjadřují nezájem o oba předešlé tábory :-) Prostě nějak slavím ale tak nějak, jak je mi libo.... Hlavně už nikomu nevysvětluji proč a jak to slavím nebo neslavím. Hezké Svátky přeju :-)

Přijdu. Snad mi do toho nic nevleze, to bych nebyla ráda.

Jitko, je to nádherná výstava. Děkuju.

Přesně toto stále říkám manželovi, že sůl není zdravá. On všechno co uvařím si ještě přisoluje a přitom měl slabou mrtvičku a také hlubokou žilní trombózu. Nedá si říci, jemu to prostě nechutná. Veškerá jídla solím dle své chuti. Nikdo nepřisoluje, pouze manžel. Štve mně to, ale i kdybych mu dala na zadek, tak to nepomůže (usmívám se, jak bych to asi provedla).

Krásná slova, vidím to úplně stejně a přeji pohodové, klidné a štastné Vánoce!

Moc hezké. :-) :-) :-)

Hezká básnička Aničko

Samozřejmě souhlasím. Jestlipak existuje taky např. nezralý senior? / Slovních spojení, která mě neděsí, ale zlobí, mám víc. Např. dárek zdarma.

Také i já ve své rodině mám v prosinci příjemné dny, ale také dny smutku. Zvláštní je, že to vychází na stejný den a tím je u nás 17. prosinec. V tento den v r. 1985 se nám narodila prvorozená dcera Anička a o pár let později v r. 2013 odešel navždy ve svých 56 letech bratr mého manžela.

Nikdy jsem neměla ráda syrové papriky. Ale třeba plněné, to už je jiné. Díky za nápady

Velmi zajímavý článek. Já osobně adventní věnec nemám, ale každou neděli zapaluji jednu svíčku ve vánočním svícínku. Přeji všem, jen to dobré, pohodu a klid v předvánoční době.

Jendo, až dech se tají při čtení tvé poezie. Přeji ti ještě dlouhou cestu za nadějí.

Většinu života jsem trávila mezi spoustou lidí a dětí. Dnes jsem ráda, že se u nás velké rodinné sešlosti nekonají, protože by se do našeho bytu nevešly. Stejně jsou na tom naše čtyři dcery. Každý máme dvě. :-)

Dle mého ne trošku složité, ale docela hodně! Ač sama věřící, nikdy mně nenapadlo abych tuto událost narození Ježíše studovala. Ale článek mně hodně zaujal a díky za něj!!!!