Marie, ráda jsem si přečetla Vaše zavzpomínáni.

Přeji krásné zážitky.

Jsem nekuřačka a jsem ráda, že jsem s tím nikdy nezačala. Dcera v programu Etické dílny má i přednášky o návykových látkách pro děti na základních školách. Součástí přednášek je i zpětná vazba: děti vyplní anketní lístky a dcera je vyhodnocuje. I stalo se, že po přednášce o škodlivosti alkoholu jeden žáček na otázku: Co vám na přednášce chybělo? odpověděl: Ochutnávky. Co se vám líbilo? Lektorka. Dcera se ale setkává i s odpověďmi, které ji v její práci povzbuzují... Já zase vzpomínám na neteře, dnes již matky dospělých dětí. Když je švagrová u mne nechala, holčičky za mnou přišly s dotazem: "Teto, chceme si hrát na návštěvu, z čeho si máme udělat cigarety?" Inu, slova hnou a příklady táhnou, oba rodiče kouřili.

Byla jsem na mnoha pohřbech,tak vím,co by se mělo dělat.Jenže dnes je zvykem žádný pohřeb ani nedělat....Zažila jsem před více lety,že zemřel můj bývalý šéf a dobrý kolega.Jeho manželka ho nechala spálit bez obřadu,rozprášit někde na loučce. Vůbec jsme nevěděli,že zemřel a nikdo se s ním nemohl vlastně důstojně rozloučit.Myslím si , že kdysi byl pohřeb takovým zlatým hřebem života nebožtíka,dnes se s lidmi hodně zachází jako s věcí a obřad není žádný.Kolikrát výmluva na nedostatek peněz je hodně trapná!

No, Helenko, vy takhle vandrujete i na návštěvě příbuzných? Ale hezky.

První vlaštovka. A skvělá! Kde to mám podepsat?

Pěkné hůlky. U nás je jedna neutrálně černá opřená v koutě. Poslední desetiletí nás potkalo pár úrazů pěšky i na kole, tak ji krátkodobě využíváme. Já mám tedy problém, stejný jako s dlouhým deštníkem, ...jak ji dám z ruky, třeba v restauraci, tak ji zapomenu... Potřeboval bych asi nějakou "smart hůlku", aby se ozvala když odcházím.

Majko, děkuji za sdílení. Splnit si jakýkoliv sen je nádhera. A tobě se to povedlo krásně. Já bych se tam asi "ufotila", jenže pro mě taková cesta zůstane jen nesplnitelným snem. Obdivuji tě, jsi statečné děvče.

Díky, Dano. Na i60 se sbíhají cestičky ze všech koutů, aby tam vytvořily báječný proud plný dobré nálady. Tenhle svět opravdu není jen pro mladý!

Jaruško,z dnešního velmi zajímavého článku je vidět, co děláš. A všechny fotografie jsou krásné. Když jsem si prohlížela interiér restaurace U Tvrze tak jsem si vzpomněla, že jeden takový krásný "kafemlejnek" jsem mívala doma po babičce.

Labtestonline mám už dlouho v oblíbených položkách.

Rozumný přístup by měl být seniorům vlastní.... :-)

Znám jen tu písničku, ale určitě nebyla vytvořena jen tak, nýbrž díky zkušenostem.

Vladislavo,moc hezky se Martin milostný příběh rozbíhá. A líbí se mi.

Jendo, to jsou krásné vzpomínky. Milada (?) na úvodní fotce je moc hezká. Sluší vám to spolu. Já jsem taneční absolvovala z povinnosti, pokračovací jsem nedokončila. Nemám cit pro rytmus, mé výrazové prostředky jsou jiné. Španělština se mi na poslech líbí. „Pašování volů přes hranice“ jsem neznala. Zajímavé přirovnání. Čáňa byl bezva. Moje třídní, která nesnesla představu, že bych měla mít za jedna z češtiny i němčiny - na kterou mě nemohla dostat, neboť předsedkyně komise byla němčinářka, mi v závěru odůvodnila dvojku z češtiny slovy: „Říkala jsi to moc potichu.“

Zuzko, jak se mohla taková dávná a krásná báseň obejít bez komentářů? Píšete nádherně.

Být svědkem takové partnerské "výměny názorů" je velmi nepříjemné. Bohužel pár takových párů znám.

To je moc dobře, že si to tu takhle můžeme připomenout, nejen střetnutí na Národní třídě. Vzdáleně mi to připomnělo protesty vysokoškoláků se svíčkami na strahovských kolejích kvůli vypínání proudu. To byla vlastně předzvěst Pražského jara 1968.

Velmi užitečné téma... Myslím na to stále častěji a občas, po menších částech, čistím. Opravdu to není snadné, nepoznávám sám sebe, jsem pragmatik ale desítky minut zírám na pitomou vázu s vysokým smaltem, která pro mne má jakousi sentimentální hodnotu..... a pak ji vrátím zpátky do vitríny. Musím najít něco jiného k vyhození :-)

ABCD originální