Nadi máš nádherné fotky, moc se ti to povedlo. Dala bych ti za ně 10 hvězdiček ale jsem limitována jen pěti.

Doufám, že jako lidstvo opravdu přežijeme, a dokonce v nějaké lidštější podobě. Díky.

Jani, tu fotokoláž na úvodním obrázku jste vyrobila sama? To bych chtěl někdy umět. Dovolím si od Vás také převzít do své sbírky slovo "kazítko", které je velmi výstižné. Ale protože již vařím jen pro jednu osobu nebudu si kupovat myčku, hnětač a do třetice ani radiem řízený budík - nařídím si ho sám.

Moc hezké a zajímavé.

(... někdy za to může i chemoterapie. Naštěstí se to děje mnohem méně než dříve.)

Zuzko,po ránu-opět hrozně krásné,ale také hroznė - z mého pohledu-smutné.Děkuji.

Hezké téma. Můj přítel nakupuje rád. Někdy. A nelze předem odhadnout, kdy to bude. Spolu chodíme občas do super/hypermarketů. Tam přicházím vybavena seznamem a připravena nakoupit jen podle něj. V lepším případě má přítel potřebu prohlédnout si vše, co tam mají. Budiž, aspoň to uvidím také. I když brát do ruky každou druhou věc by nemusel. V případě horším se mě neustále ptá, co ještě chci, a vyvolává tak ve mně nepříjemný pocit, že ho zdržuju. Nakoupit ale umí i sám.

Moc milý článek, který mě vrátil o víc než půl století nazpět. Miluju hory a začínala jsem také úplně malá. Pak trochu závodění v mladších žácích, ale nejvíc vzpomínám na podnikovou roubenku od mého tatínka. v Horních domcích v Rokytnici. Tam jsme od prosince do května trávili všechny prázdniny a víkendy. Sice žádný přepych, voda ze studánky, Na jediný vlek na Lysou jsme s kamarádkou vystupovaly každé ráno i se svačinou. Žádná restaurace ani záchody u lanovky. Přesto jsem to milovala a lyžování považuji za nejkrásnější sport. Teď už si troufnu jen na běžky. Hory jsou pro mě dost finančně nedostupné, přesto občas to vyjde. Přeju Vašemu vnukovi, ať najde lásku k horám a k lyžování jako máte Vy. Moc se mi Vaše vyprávění líbí.

Díky za zajímavé informace. Letecká pošta – hezky udělané, krásné fotky.

Mně se vyplatil. Finančně jistě ne, ale na duši ano. Mám klid a můžu si užívat čas po svém. Šla jsem dřív o dva roky. Když jsem konečně vyřídila všechno papírování, koupila jsem si z radosti v nedaleké Bílé Labuti hnědou tašku přes rameno. Nosím ji dodnes.

Moc hezké, přála bych Ti cestou jen samé krámky, zvoucí ke vstupu.

SUPER . PÍŠU 1 do indexu.

Články tu ráda čtu, ale tento je hodně zavádějící. Feng shui, alespoň tak, jak je podáváno po evropsku, považuji za neuvěřitelnou demagogii a jen něco, co interiérovým návrhářům přináší peníze od důvěřivců, podobně jako ezoterikům mnohé zaručené metody. Stačí si tu přečíst, že nepříjemně se v sedačce otočené zády ke dveřím cítíme proto, že přes nás teče energie. Omyl, je to zcela věcí instinktu, že nám může hrozit nebezpečí od toho, kdo nepozorován vstoupí. Teorii se psem snad ani nemá cenu komentovat, tomu uvěří jen ten, kdo psa nemá. Pes si lehne buď na místo, které považuje za nejbezpečnější, tedy odkud má přehled po celé místnosti, nebo tam, kde ho chrání stěna, případně blízko dveří, aby mohl rychle ven, nebo čeká až se v nich objeví pán. Mám to několikrát ozkoušené. Prostě tohle nefunguje. Taky můžete věřit podle feng shui tomu, že když máte vstupní dveře otevírací dovnitř, přináší vám blahobyt, otevírané ven vám vyhánějí peníze z peněženky. Tomu by snad věřili jen ve středověku. A oprýskané zdi a odřený nábytek jsou hlavními atributy stybu shabby chic.

Letohrádek Kinských mám spojen především s jednou módní přehlídkou i60. která se tam před několika lety konala (móda z různých období novodobé historie). Vím, že už tehdy tam byla národopisná výstava a muzeum projevovalo zájem o další dochované oděvy. Díky za pěknou procházku!

Informace v tomto článku se mi líbí a souhlasím s tím, že muži mají kamarádství vesměs nekomplikované a upřímné, což se v případě žen velmi často říct nedá. To už platí i u školních dětí.

Je vidět, že jste všestranný (i když v názorech pevný :-D). Díky.

Julie váš článek pro mě vyšel v pravou chvilku. Venku sluníčko asi zapomnělo vstávat, a u vašich fotek se krásně vzpomíná a sní. Takže i když jsme se s přítelem domlouvali, že Francii už asi ne. Já teď tvrdím, ale jo, ještě jednou.

Pokud má žena svoje pěkné a kvalitní šedivé vlasy, tak nebarvit. Pokud barvit, tak pravidelně a pečlivě, aby nebyly vidět odrosty. Viditelné, zejména šedivé odrosty pod barvenými vlasy vypadají strašně v každém věku, žena pak působí zanedbaně.

Zajímavé povídání. Je škoda, že si nedokážou v klidu popovídat a říci si o co šlo. Většinou to bývá nedorozumění a člověk si přestane nosit nějaké ublížení v duši a užírat se tím.

Zajímavé jsou také možnosti slovesa jít s předložkami. Třeba přijít, přejít (ona tě přejde chuť!) , předejít, pojít (pošel nám křeček), popojít (sluníčko, popojdi maličko), dojít, zajít a nejvíc se mi líbí rádoby přechodník "zajda" (zajít si na pivo se zajdou).