Vnímám báseň jako poetickou pozvánku na srazy i60, která ty, kteří to cítí stejně jako já, určitě povzbudí. Osobně se budu na každý takový "holubí slet" těšit, protože, jak známo, dobří holubi se vracejí. Díky.

To jsou mi věci, já jsem, Jituš, ani pořádně nevěděla, kdo všechno z vás na tom výletě byl. Jen vím, že Limi chtěla i nechtěla potkat medvěda. Hezké a veselé vyprávění, je vidět, že vám tam bylo dobře!

Díky za hezký článek a nádherné fotografie...

Super!!! :-)

Před paní docentkou Holmerovou se jako před odbornicí i člověkem v úctě skláním. Věřím, že s jejím přístupem ke stáří se dá dožít opravdu důstojně a pokojně.

Jako kdybych v té básni slyšela vodopád, který umí očarovat. Díky.

Občas je opravdu k nevíře, co všechno se může stát. Pěkně jste nás o tom přesvědčila.

Ó, tak to také znám " ...veršuje se mi někdy lehce, většinou se mi ale nechce...". Natož něco z toho niterného zeřejnit. Proto velice obdivuji každého, kdo to dokáže. No a naše Zuzka, to je fenomén!

Jano, fotky jsou moc pěkné. Je vidět, že je na Valašsku opravdu krásně. Bohužel, od nás trochu daleko.

Dano, krásné fotky. Taky mám ráda kvetoucí zahrady a mám radost, když mi to na zahradě a balkoně září.

Jednoduché, vtipné, milé. Gratuluji.

Hezká úvaha, Blanko, moje sestra měla v 1. třídě dvojku ze zpěvu, pak v rámci učitelství vystudovala hudební výchovu, kromě klavíru hraje i na varhany a dodnes učí kroužek hry na kytaru a písní k táboráku. Já jsem se učila stále dobře a dnes toho mnoho neumím. Kluci u nás na SVVŠ sotva průměr, ale vzalo je to později a byli z nich inženýři. Naše maminka málem plakala, když jsem dostala dvojku. Bylo to velmi zavazující. To není dobře.

Další povedená pohádka, škoda, že ji nemám komu předčítat. :-)

Elen,Ty jsi naše zlatá " bába kořenářka ". Zase jsem o poznání moudřejší, díky. Popenec mám díky Tobě v mrazničce na zimní čas, čerstvý používám velmi často, naposledy na míchaná vajíčka....

:-) :-) Zábavné :-)

Přiznám se, že je mi mnohdy smutno, když vidím lidi venčit staré pejsky, kteří sotva jdou, hlavu svěšenou, už cestou nečenichají jako dřív. Zkrátka už nemají z procházky radost. Ale je to život, co s tím? Totéž se týká i starých kočiček.

Nádherná slova, díky moc...

Hezké, vtipné a že života. Rozkol mezi kamarádkami kvůli klukovi jsem zažila na vlastní kůži. Bohužel, já byla ta oklamaná.

Zajímavé.

To je dobře, určitě z toho máš radost a motýli taky.